Karina je skvělá holka, má skvělé rodiče, bráchu a spoustu kamarádů. Jediné co jí chybí je láska ale tou se dvakrát nezabývá až do chvíle než se začne o ní ucházet soused z patra výš.Ondra to nevzdává a snaží se Karin získat. Nosí jí kytičky, píše básničky. Rozhodne se Karin dát Ondrovi šanci nebo se chudák snaží zbytečně?

1. Konec zimy
Luboš už v o půl šestý rachotí po bytě. ,,Co blbneš?“ otevřu jedno oko. ,,Co bych blbnul? Sháním sešit na češtinu, najít ho musím nebo mi frnkne bus.“
,,Ha ha. To je tak, když seš bordelář bráško.“
,,Trhni si.Nemůžu zato, že slečna gymnazistka nemusí dojíždět.“
,,Tak sis mohl vybrat školu přímo v Hradišti, ne pán musí až do Brodu.“
,,Možná máš pravdu Karin.“
,,Jaký možná?“ udělám dotčeně. ,,A ne snad?“ směje a než po něm švihnu pantoflem zmizí za dveřmi pokojíku, abych ho o deset minut později slyšela jak klapou dveře a zarachotí výtah. S požitkem se otočím na druhý bok a ještě do půl sedmý zaberu.
Se Sabčou se setkám v šatně. ,,Ahoj Karin, čekám jen na tebe a ty nikde.“
,,Přeslechla jsem budík. Luboš je kretén. Lítat po bytě jak v poledne a se vším třískal.“
,,To má z toho, že si nevybral školu přímo ve městě.“
,,To jsem mu řekla taky.“ Kecnu si do lavice a zahloubám se do dějepisu, který máme první hodinu a Vaňková už dlouhou dobu topila dušičky kolem mého jména. Moje učení před vyučováním opravdu bylo k něčemu dobré. ,,Jirsová Karina,“ pozve si mě Vaňková. Debilní příjmení s Karinou jsem se smířila ale Jirsová no ještě, že mi nezůstane na do smrti snad. ,,Tak mi Jirsová, řekněte něco o Reformách Františka II.“
,,No František II. Zrušil nevolnictví, povolil, aby se lidé mohli stěhovat a aby se lidé mohli brát jako i odjinud,“ reformy no to je pěkný, jiný téma bys tam babo neměla? ,,No Jirsová co dál?“
,,Vydal ten toleranční patent,“ vzpomenu si. ,,Za tři.“ Třída šokovaně vydechne. ,,Vždyť to měla tak na čtyři,“ ozve se Pavel. ,,Dubský, sice už jste byl ale spolužačku nahradit můžete, když se vám zdá moje známkování nespravedlivé, tak si pojďte nebo příště se naše role můžou prohodit.“ Zatím co spolužáci se válejí smíchy, vyměním si s Pavlem pohled trhni si nohou. ,,Klidně paní profesorko,“ řekne ten a jeho kamarádi ho zrazují. ,,Nedělej to vole, teď si na tobě smlsne.“ Teď se už se bavím se spolužáky. ,,Takže Dubský a Havránek k tabuli,“ třída zařve smíchy.,,Pavel a Roman jsou borci co?“ špitne mi Sabina. ,,No to jsou,“ vydechnu šokovaně. ,,Tak pánové, co s váma?“

10.
Od toho grilování to jde všechno z kopce, fakt nevím co si mám počít. Julie nám to o Darině a Pavlovi nevěřila, podle ní jsme nemožní lháři. ,,Leničko," přivine mě k sobě babička, kdyžř vidí můj neveselý kukuč. ,,Copak se děje?"
,,Nic babi, to buse dobrý." Teda já bych si alespoň přála, aby to bylo dobrý.
Před vstupem do školy zůstanu stát jako opařená, div mě UIršula nepošle na vybetonované schody jak do mě vrazí. ,,Na co vejráš?"
,,Zkus hádat." Uršula vykoukne. ,,A ona nám nevěřila."
,,Ne. A neuvěří, dokud neuvidí, chápeš jak to myslím?"
,,Jo."
Připravím si na matiku a Julie vlítne do třídy s brekem. ,,Co je?" nechápou kluci, zatím co mě a Uršulu to trkne. ,,Viděla ho."
,,Jo."
,,Lenko?" osloví mě s popotáhnutím ,,Copak?"
,,Měli jste pravdu."
,,A ty jsi nám nevěřila."
,,Odpustí mi?"
,,To já nevím."
,,Lenko, asi neodpustí. Já ho tuhle viděla s nějakou jinou holkou."
,,Jo máš pravdu s nějakou Petrou nebo jak se jmenovala ne?" Julie se rozbrečí znova. ,,neboj, to byla sranda. Nikoho nemá."
,,Vy jste mrchy. Odpustíte mi to?"
,,My jo ale u Ivana nevím nevím."
Než si Julie připraví jsme s kluky zpátky. ,,Julie?" osloví jí Ivan. ,,Ivane. Byla jsem pitomá, odpustíš mi?"
,,Co mám s tebou dělat? Ale pozor jednou mi zahneš a je konec."
,,Nezahnu slibuji."
,,Ty kreténe! Vypadni od ní!" Ivan na Pavlovo hysterčení nedbá a políbí Julii. ,,Co na ní šaháš? chodíš s ní snad?" Podívám se s Denisem a Urušlou a Waldemarem po sobě a zařveme smíchy. ,,Táhni za Darinkou. Ta slepice, tě jistě čeká." Pavel ztuhne a nevzmůže se na slovo. Tak tohle by bylo z krku co není je maturita kluků ne naše.
Těm dvoum začal svaťák, ne že bych jim záviděla kvanta učení ale nemusí vstávat. Zatímco já se ze školy div neplazím, Waldemara potkám s elánem u Soukalů v obchodě. ,,Ahoj Lenko, pro co si jdeš?"
,,Ahoj Waldemare, pro něco studenýho. Smejkalovi ruplo v bedně, honil nás jako psi." Na waldemarovi vidím, že by se nejraději rozesmál.
Na to, že nematuruji jsem nervozní, ani na učení se nemůžu soustředit. ,,Ještě se zlobíš?" zeptá se mě Julie, na záchodě. ,,Ne proč?"
,,Že sedíš pořád vedle Uršuly."
,,Tak o tohle ti jde. Sednu si vedle tebe neboj."
Domluvím si s kluky spicha v šest u brichtů. Jsme tam všichni na čas. ,,Za kolik?" zajímáme se hned po tom co se pozdravíme. ,,Za sedm. 1,1,3,2."
,,Z čeho trojku?"
,,Biologie," řehtá se Ivan. ,,Neuměl správně zařadit ty breberky."
,,Se pochlub ty pane Chytrej!"
,,Za devět." Teď se t¨řehtám pro změnu já. ,,No, nenapínej."
,,2,3,2,1."
,,Trojka z čeho?"
,,Matika."
,,Nechápu, že jste si vybrali tyhle předměty."
,,Jaký si vybereš ty za rok se pochlub Leničko."
,,Češtinu, biologii, anglinu a ten poslední fakt ještě nevím."
,,Na to máš ještě čas."
Tak to dopadlo všechno výborně. Co bude dál ani jeden z nás nevíme. Ale doufám, že to zvládneme.

9.
Maturita 4.D se neprodleně blíží a Ivan s Waldemarem místo, aby se učili vymýšlí s námi jak dostat Julii od Pavla. ,,Pozdrž ho v šatně," nařídím Emilovi a sama vlítnu v doprovodu kluků do třídy 3.D.
,,Ahoj Julie," pozudraví jí Ivan. ,,Ahoj," řekne zaraženě. ,,Julie, prosím tě poslouchej mě prosím."
,,Tak mluv," vyzve ho a dívá se ke dvěřím. ,,Miluji tě a teď tě potřebuji."
,,A co já s tím?"
,,Rozejdi se s ním a vrať se ke mě."
,,To neudělám. A dej mi pokoj."
,,necháš jí být!" ozve se Pavel mě za zády až poskočím. ,,Vypasdni blbečku, nevidíš, že nemá zájem?"
,,S tebou frajere, nemluvím. Já potřebuju podporu od milované osoby. Od svých přátel už jí mám."
,,Běž jí hledat někam jinam." Pokrčíme rameny a vyjdeme na chodbu.
,,Je mi to líto," omluví se Emil. ,,Nedal se zastavit."
,,Ty za to nemůžeš Emile."
Jelikož náš poslední plán dopadl hrozně, dáme si spicha bez Waldemara a Ivana, kteří se učí u Brichtů. ,,Co dál?"
,,Nevím Uršulo, už mě nic nenapadá."
,,Není to Pavel?" zírá vyvaleně Denis ven. ,,Ta holka není Julie ale Darina z 1.C," všimne si rozdílu Emil. ,,Máš pravdu. A Julča nám to nechtěla věřit. Děvkař."
Počkáme si na vhodný okamžik. ,,Ahoj Pavlíku, ahoj Julinko. Mimochodem Pavle, jako bylo včera na rande s darinkou?" usměje se na něj líbezně Uršula, div jí med z pusy neodkapává. ,,Co si to vymýšlíš Uršulo? Pavel byl doma a učil se."
,,Učil se líbat darinu Hávovou z právku," opravím jí. ,,Lenko, nelži. Pavle, řekni něco."
,,Lžou jako když tiskne." Jestli si myslíš chlapče, že jsi mě tak nějak zranil tak se pleteš, tuhle válku vyhrajeme my. Ať při tom teče krev nebo ne. Ty ještě uvidíš Pavle Novotný s Lenkou Jandovou není radno si zahrávat.

8.
Nevíme jakou reakci můžeme od Julie čekat, tak se raději schováme poblíž, čím víc se blíží třetí hodina, tím jsme nervoznější. ,,Konečně," drbne do mě Emil. Chvílui pozorujeme Julii, jak se motá kolem Růže. ,,tak běž," popleskáme ho po rameni. ,,Lenko, já se bojím."
,,Neboj Ivane, při nejhorším tě seřve." Ivan nevypadá zrovna hrdinně, když se přibližujek Růži.
,,Co tu děláš?!" začne Julča zvostra. ,,Co by? Přišel jsem na rande s jednou holkou."
,,Jo a se kterou?"
,,Řekl bych, že se jmenuje Kudláčková Julie."
,,Se mnou ho teda rozhodně nemáš. Já ho mám s Pavlem."
,,Ještě jí to nedošlo," tlemí se Denis. ,,Pšt," krotím jeho výlevy. ,,Co bude dál?"
,,Zachvilku vylezeme, úkytů. Neboj Uršulo."
,,Jdeme!" zavelím a všichni vyleze ze svých úkrytů. "Lenko, Waldemare, Denisi, Uršulo, Emile. Co tady...Co tady všichni děláte?"
,,Hádej," pousměje se Denis. ,,Kde je Pavel? Co jste mu udělali?"
,,To jsi vážně tak blbá, že ti to nedošlo?" vyjede Emil. ,,Jak to myslíš Emile?"
,,Jednoduše. Pavel nepřijde, protože ten dopis psal Denis."
,,Počkej Lenko, jak že ho psal Denis? To bylo Pavlovo písmo."
,,Pavlovo písmo je snadno zaměnitelný s mým." Julie zírá z jednoho na druhýho. ,,Vy? Vy? Jste mě podvedli. To si říkáte kamarádi?"
,,Kamarádi?" vylivne to slovo Waldemar. ,,A ty se chováš jako kamarádka? Lence nadáváš, Ivana podvádíš. To ti přijde normální?"
,,Lidi se scházejí a rozcházejí."
,,Julie, prober se. Ten kluk je tě využívá."
,,Jo? Tebe využíval vašek a taky jsi mi to nevěřila."
,,To sem teď netahej."
,,Pavle!" zaraduje se. Všichni zíráme kam se dívá ona. ,,Do pytle," uteče Ivanovi. ,,Co tu děláš frajere?"
,,Já se snažím získat zpátky svojí lásku ale nemá to cenu, protože je jinde. Radši se půjdu se učit management."
,,Ivane, neblbni."
,,Leni, promiň ale já se vážně musím učit."
Hosti se scházejí jak šváb na pivo, sedím s Waldemarem u ohně a hledíme do plamenů a mlčíme. ,,Dobrý večer Lenko," pozdraví mě pan a paní Kudláčkovi, jenom jejich dcera a její nový přítel mlčí. Celý večer je naprd. Vezmeme simaso a já s Waldemarem, radši opustíme společnost, nebo bychom asi řekli něco sprosýho těm dvěma hrdličkám. ,,Lezou mi na nervy, "svěří se mi Waldemar. ,,To mě taky. Nevyšlo to. Škoda."
,,Plán pěkný ale nevyšel."
Mamka za mnou přijde do pokoje. ,,To byl on?" Němě přikývnu. ,,hezký kluk."
,,Debil mami, debil."
,,Vy ho nemáte rádi, protože přebral Julii ivanovi viď?"
,,Jo. Mami, ono je to nespravedlivé."
,,A vloni to od tebe bylo spravedlivé?"
,,Nebylo přiznávám."
,,Zas bude líp uvidíš." To bych chtěla vidět, bylo by. Kdyby se Julie s Pavlem rozešla, kdyby.

7.
Počkám si na vhodný okamžik a natáhnu se k Pavlovi do lavice, pro sešit do češtiny. ,,Tohle písmo se nikdy nenaučím," úpím. ,,Co Denis?"
,,Jak to myslíš Uršulo?"
,,Denis, píše podobně."
..Máš pravdu. Denisi."
,,Copak je krásky?"
,,Dokázal by jsi napodobit Pavlovo písmo?" Denis nakoukne a přikývne. ,,Do kdy holky?"
,,Nejlíp do zítra."
,,Budu ho mít. Nebo ten dopis napíšeme o obědové pauze."
,,Taky nápad, jinak by to mohlo být nápadné."
,,Docela dost."
Hned z oběda nás šest nahoru do naší třídy, aby jsme ho dali dohromady, než se Pavel vyřádí a Julinka se na něj vynadívá. ,,Co to smolíte?" nakoukne nám janča, přes rameno. ,,To je ten dopis, pro Julii jako by od Pavla ale na rande přijde Ivan?"
,,Jo. Ale pšt."
,,Jasně Lenko, za co mě máš?"
,,Za kámošku," zaubím se na ní. Denis dopis dopíše, já ho složím do obálky a strčím ho do batohu. ,,Zítra před vyučováním."
Poslední hodina chemie nám odpadla a tak uháníme po schodech jako šílenci. V šatně se div nepozabijíme, kdo by nchtěl zůstat v tomhle ústavu déle než musí? Asi nikdo. ,,No no no. Jen mě nepovalte," směje se Smejkal, který se vrací z třetí C z tréninku. ,,Jakto že déčani už končí?"
,,Jelikož chemikář Mazal je na školení."
Mám štěstíJulie čeká ve vestibulu. ,,Hele Pavel tu ještě není?"
,,Je dole," odpoví mi Uršula. O přestávce, kdy si Pavel odskočí do kantýny a julie na záchod, strčím do lavice obálku, Julie se vrátí samozřejmě dřív. ,,Jéé co to je? Dopis!" mrkneme po sobě. ,,Od Pavlíka mého milovaného." Držíme se, aby jsme se nerozřehtali, kdyby od Pavlíka on je od Deníska milá Julinko. ,,V sobotu ve tři mám čekat u růže. Jak já ho miluji." Zvednu oči v sloup. Jsem zvědavá jak na to zareaguješ až uvidíš kdo u růže je.
Den D se přiblížil nemám z něj strach u Brichtů dolaďujeme náš nápad, zmlkneme ve chvíli kdy ty dva vejdou do cukrárny. ,,Hele Lenička a její blbá partička."
,,Hele Pavlíček, vytlačil na veřejnosti bobíček," oplatí mu Denis, zatím co mi se řehtáme, Pavel zrudne vzteky, Julie po nás hodí vražedný pohled a jen co nakoupí zase mažou pryč. ,,Mrkni Edito, jak jsou z toho vystříkaný," řehtá se Jirka. ,,Ale Pavel si to zaslouží," zastane se nás Ivan. ,,Ivane, já vím že ti přebral holku ale přemýšlej. Zahnula ti s ním zahnula by ti s kýmkoliv jiným."
,,Máš pravdu. Když jí nedostanu zpátky, ale spoň jí nechci nechat tomu hajzlovi."
,,Já ti rozumím. Hele Lenko, ty jsi říkala, že večer po té vaší akci máte ten táborák. Proveď mu tam něco."
,,Proč neřekneš proveďte? Waldemar jde taky."
,,Tak pardon, Waldo."
,,Dobrý. Tak nic bando, zítra naposled do školy a v sobotu akce." Rozloučíme se, Waldemar někam chvátá, takže mě ani nedoprovdí, akorát se políbíme a rozjdeme se každý svou cestou.

6.
Výšlap na Klínovec nám dává zabrat ale jsme ze sportovního gymnázia, takže jdeme bez řečí, dokonce ani prváky za sebou nemusíme tahat, jedinej kdo zdržuje je Julinka s Pavlíkem. ,,Asi jí zakrutím krkem důře," heká Emil. ,,nejsi sám i když já bych zakrutila tomu druhýmu," přidám se.
Rozhled je parádní, kocháme se a je nám fajn, náladu nám kazí Julie s Pavlem, co se k sobě chovají jak hrdličky, lezou nám s tím na nervy. Ještě, že lanovka není dvou sedačková ale i tak si sednou za sebe, zatímco já zaberu první sedačku, co přijde pánovi pod ruku, abych byla od nich co nejdál.
Spolu se svými kamarády zaberu zadní pětku a vezmeme k sobě jednoho prváka. ,,Už to mám!" vykřiknu v půlce cesty. ,,Hurá!" radují se všichni. ,,Povídej, přeháhěj."
,,Napíšeme dopis."
,,Kam? Komu?"
,,Julii za Pavla ale místo Pavla tam přijde Ivan."
,,Leni, ty tvoje ujetý nápady. Pomůžete to?"
,,Snad jo."
,,Lenčo, ale ona zná tvoje písmo."
,,Proto si půjčím Pavlův sešit ale tak, aby o tom dotyčný nevěděl."
,,Fakt dostaneš metál jestli to vyjde."
,,Díky Denisi."
No samozřejmě, zástupy už na nás čekají před školou, na mě sampzřejmě ty dva. ,,Ahoj Lenko," přivítá mě Waldemar polibkem. ,,Ahoj Leni, tak jak?"
,,Napadlo mě to," vyklopím mu celý svůj plán. ,,No je krapet ujetej ale třeba vyjde."
,,Taky v to doufám."
,,Vezmu ti tašku," natáhne se waldemar pro můj bágl a společně se vydáme k Zahradní čtvrti. ,,Prý máte soustředění až v lednu, říkal Smejkal."
,,No to máme."
Doma mě vítají jako bych nebyla doma měsíc ale pouhý týden. ,,Vypadáš dobře. V sobotu pořádáme grilovačku, jsou pozvaní i Kudláčkovi a Julie prý přijde s nějakým hochem. Ivanem že?"
,,S Ivanem ne. S Pavlem."
,,Tak si taky pozvi kamarády, jestli chceš."
,,Chci ale teď se mi chce hrozně spát."
,,Tak běž, hezky se vyspi." O to nemám nouzy maminko o to ne. O něco jiného možná.

5.
Jelikož máme slíbenou, že nazpátek se svezeme aurtobusem, podupáváme před chatou a jediný kdo se courá jsou naši učitelé. ,,To je nadšení," směje se Klíma, když sleduje naše obličeje. ,,To je tím autobusem pane kolego, jinak by se tvářili, jako by jsme je chtěli zabít." To už nevydržíme a rozřehtáme se. ,,Ale moment. Kudláčková, Novotný kde ty dva jsou?" Při vyslovení těch dvou jmen sebou škubneme. ,,Průser!" vyhrkne Denis. ,,Velkej," přisvědčí Uršula. ,,Jděte a přiveďte je."
,,Spíš si na nich smlsneme co Leni?" otočí se na mě Emil. ,,A to dost, už mi lezou na nervy Julinka a Pavlíček."
,,Napadlo tě něco?"
,,Ne."
,,Ale zejtra odjíždíme."
,,A já vím Uršulo ale já vážně nic nevím. Snažila jsem se celej tejden a nic."
,,Promiň."
,,Ne ty promiň."
,,Mám je," zarazí nás Denis. ,,Nechci nic říkal ale tohle je hodně špatný."
,,Teď už jo," dám mu za pravdu, protože pohled na ty dva, jak se mapují mě uzemní. ,,To je moc. Já už nemůžu. Já nevím jak vy ale já to vzdávám."
,,Lenko!"
,,Sranda ne? Já bych to nevzdala." Spolužáci mě ppleskají po ramenu. ,,Šmíráci!" vykřikne najednou Julie. ,,Ne, my jsme vám přišli říct, že máte fofrovat na nástup nebo my se prý povezeme a vy pošlapete za autobusem pěšky." To je krapet nadzvedne. ,,Ty dva by si spíš odskočili na jedno číslo do smrčků," posmutní Uršula. ,,Bohužel máš pravdu," přidám se k ní.
Vyšplhat na Plešivec nám dá zabrat ale rozhled stojí za to. ,,To je nádhera, škoda že tu s náma nejsou čtvrťáci."
,,Ty mají soustředění až v lednu," upozorní nás Smejkal. ,,A kde?"
,,Taky tady, společně s druhákama." Ty dva si zamilovaně hledí do očí a my na ně hledíme dost vražedně. ,,Takže bando, zítra zvládneme Klínovec a hurá domů."
,,Bylo tu fajn!" usměje se Kadlecová. ,,Třeťáci a prváci, dobrá kombinace. Chtělo to tršoku změnu, když jste pořád jezdili s druhým Déčkem."
,,Lence to nevadilo a Julii před rokem taky ne."
Do autobusu se narveme všichni, já a Denis pustíme na sedadlo dva důchodce, takže do penzionu stojíme a vůbec nám to nevadí, bavíme se i tak dobře, protože Denis je bavič sám o sobě a já se s ním skvěle doplňuji. Zbytek třídy až na dvě vyjímky se baví s náma a prváci se nám smějí i s profesory, kteří s námi mají svoje zkušenosti. Než se dopatláme zpátky na ubytovnu, bolí nás sanice, od věčného řehotu. I řidiči z nás tečou nervy.
V naprosté euforii se dostavíme na večeři i ty kuchaři jsou z nás na větvy. Sotva spořádáme porci guláše, přesuneme se do společenské místnosti, kde je volná zábava, přidáme se k Martinovi a Lucce a zahrajeme si s nima sedmu. No prostě sranda. Trochu to kazí dvojice, která zde chybí ale jinak pohoda.

4.Pokračování
,,Novotný!"
,,Já nemůžu za to, že je nemehlo." Nakonec se nad mou maličkostí slituje Denis. ,,Díky Denisi."
,,Nemáš zač. Tenhle moula si nevidí ani na špičku nosu."
,,Aby nezakopl," poznamenám, když odchází a všichni kdo mě zaslechnou se rozřehtají a Julie se urazí. ,,Jsi blbá! Sama si nevidíš na špičku nosu. S Waldémarkem do konce života viď?"
,,Pořád lepší než s tím kreténem co jenom předvádí." Na tohle Julie neodpoví asi si všimla, že na mojí straně jsou všichni, kromě prváků co neví o co jde a Pavla co dávno odešel. ,,Kubata, sice nevím o co jde ale zdá se, že přicházíte k rozumu."
,,Zdání klame paní učitelko," řehtá se David.
Smejkal je z nás neš'tastnej jak ráda bych si říkala, že všechno v naprostém pořádku ale není." Ivan mě nabádal, abych je dostala od sebe ale nejde to. ,,Srovnejte se, nejste malý děti, aby jste si postavili hlavu a řekli já s ním nebudu."
,,Pane učiteli, jaký máte názor na nevěru?" zaútočí Simča, Julie po níí hodí zlostný pohled. ,,Věrného ženáče se ptáš na nevěru Simono? No nevěra je něco hnusýho, já jí odsuzuji ale u vás mladých je to častý, pokud se ptáš na tohle."
,,Dobře, děkuji. Tak, ještě se divíte že s nima nechceme být?"
,,Na vašem bych s nima byl ale nemluvil s nima."
,,Pamatuje si jak se vloni cítil Waldemar?"
,,Pamatuji Lenko."
,,To samý teď prožívá Ivan."
,,To ať si vyřeší tyhle tři." Mrkneme se po sobě a pokrčíme rameny. ,,tak a teď se vžení snažte dostat zpátky k chatě." Rozběhneme se cestou necestou. Spíš necestou, jelikž jsme celou cestu kecali nevšimli jsme si záchytných bodů, které máme při cestě nazpátek sledovat. ,,Kdo tuhle hovadinu vymyslel?" heká Markéta. ,,Jen klid prvando. Až budeš na našem místě, budeš v tom dobrá."
,,Jasně, protože mistři ala 3.D a 4.D už tu nebudou."
,,Pst," zažene nás Emil do kouta, při pohledu na jistou dvojici ve mě zamrazí. ,,Má Ivan vůbec šanci?" zajímá Evu. ,,Jo má ale nesmíme to nechat dojít tak daleko."
,,Co budeme dělat?" zajímá Martina, při pohledu na kapradí se plácne do čela. ,,ty máš ujetý nápady Lenko ale i tak tě máme rádi."
,,To díky Martine ale pohněte. Musíme makat." Konečně jsme jak se patří napatlaný. ,,Denisi, můžeš!" Spolužák přikývne a na jeho povel se vyhrneme z houští. ,,Uáááá!" spustí Julča sirénu, dřív stačíme něco říct. ,,Co je broučku?"
,,Za tebou," ukazuje Julie za Pavla. ,,Jožin z bažin!" vejrá na nás a vezme kramle. ,,Počkej, přece mě tu nenecháš!" Sptva zmizí, rozřehtáme se. ,,Lenko, ty zasloužíš dostat metál za ujetý nápady."
,,To je hrdina,"škytám. ,,Holku by nechal napospas jen aby si zachránil vlastní krk."
K chatě už dojdeme spořádaně. ,,Kde jste byli?" zajímá Kadlecovou. ,,Na hře proč?"
,,Po lese straší nějaký strašidla."
,,Strašidla? Za denního světla?" pochybuje Emil. ,,Julie a Pavel je viděli."
,,Kdo ví co viděli," zapochybuji a sotva zmizíme v budově vybuchneme smíchy. ,,i Kadlecka nalítla. To je moc," řehtá se Denis a mlátí hlavou o dveře.

4.
Vzbudím se asi v šest, protože na mě jde potřeba. ,,Ahoj Lucko, cože ještě nespíš?"
,,Ahoj Leni, nějak se mi nechce." Vyjdu z pokoje a před záchodama se zarazím při pohledu na dvojici co se před záchodkama líbá. Tak tohle ne holčičko, teď jsi překročila všechny meze, v první chvíli mě napadne šílenej nápad o požáru ale pak ho zavrhnu. ,,Ehm ehm. Nechci vám nic říkat ale viděla jsem Smejkala, je na cestě na WC." Ty dva zajednou do kukbálku a já se rozřehtám až teprve, když zajedu do kabinky.
Ty dva mi to samozřejmě jen tak nedarují a smlsnou si na mě ve chvíli, kdy jdu na snídani. Vezmu si tác a když jdu k našemu stolu, nastaví mi Pavel nožku a tác je na zemi. ,,Ty kreténe!" vyleju si na něm vztek. ,,bachga jde Smejkal," řehtá se ta kachna. ,,Tak jo Julinko, když chceš válku máš jí mít."
,,Jandová!" vykřikne šokovanšě Kadlecová. ,,pavel mi nastavil nohu."

3. Pokračování
,,Úkol dne, po lese jsou kontroly k těm musíte doběhnout a nechat si u nich napsat čas, abych pak mohl udělat vyhodnocení. Prváci to mají o něco těžší, terén neznají. Takže by bylo dobrý, kdyby si skupinky vzali pod ochranná křídla alespoň čtyři prváky."
,,Takže čtyři třeťáci a čtyři prváci?" zajímá Denise. ,,Kubata konečně něco pochopil radujme se," raduje se Smejkal a my se řehtáme. Já, Emil, Uršula a Denis si vezmeme pod patronát Jirku, Moniku, Karla a Sylvu. Zase se nemůžeme dohodnout, ke komu půjdou dva zbytečky Pavel a Julie. ,,Já se z vás zblázním," kvílí Smejkal. ,,Tak dejte ty dva a dva prváky a máte to," poradí mu Erika z prváku. ,,Děkuji, šikovná holka. Vidíte, a vás to ani nenapadne. Mimochodem Lenko, vy taková silná dvojka co se stalo?"
,,To bych teď nerada řešila to by bylo na dlouho." Rozběhneme se. ,,Řekla bys mu to i kdyby ten čas byl?"
,,Ne. To je soukromá věc Denisi."
,,Já vím. Střihnem si to zkratkou ne?" navrhne Emil. Uršula se otočí na prváky. ,,Ne, aby jste práskli že jsme se nedrželi trasy."
,,Jako hrob," slíbí nám.
První kontrola nám napíše čas a my se vydáme dál,jakmile nám kontola zmizí z dohledu zamíříme do houští. ,,Jste si jístí, že jdeme správně?" vysloví obavu Sylva a Uršila se zarazí. ,,Co nám to ten Ivan jenom říkal?" začne uvažovat Emil nahlas. ,,U první kontroly doprava a u nízkého smrčku doleva. ,,Jo ale kde je nízký smrček?" zajímá Monču. ,,Já tu vidím samý vysoký," ozve se poslední mlčící prvák Karel. ,,Až Ivana uvidím uškrtím ho," vyhrožuje Denis. ,,To nemůžeš!" vykřikneme s Uršulou a Emilem shodně. ,,Já vím. Msíme dostat Julie a Ivana dohromady."
,,No te´d se hlavně musíme dostat odtud, svoje problémy si řeště až pak." Trasu určujeme podle toho, která se nám zdá lepší.
V sedm večer se s jazyky na vestě dostaneme na prostranství před chatou. Sotva nás Smejkal spatří spustí." Kde jste byli?!"
,,No my jsme se ztratili," pípne vyděšená Sylva, má důvod, komu ujede noha na kluzké trávě a chvíli jede dolů po zadku. ,,Tak hlavně, že jste v pořádku. Běžte se umýt a šupem na večeři."
V jídelně hodím okem po dvojici co si k sobě našla cestu ale tak nějak smutně. Přes Ivanovu mrtvolu.

3.
Waldemar se se mnou na seřadišti před školou loučí, má důvod teď se týden neuvidíme. ,,Měj se Ivane, drž se. Já se pokusím za ten týden něco vymyslet."
,,Taky se měj Lenko, děkuji."
,,Ještě neděkuj. Jestli to nevyjde, tak pak vymyslíme něco dalšího."
Nastoupím do autobusu a kecnu si vedle Uršuly, která mi drží místo. Julie si sedla vedle Pavla, vykouknu ven a nemůžu si nevšimnout Ivanova výrazu, povzbudivě na něj mrknu ale nepomáhá to ani se nedivím už chápu pocit Waldemara vloni. Prváci se sem naockujou až naposled, saamozřejmě nechápou naše pohledy, kterýma vraždíme dvojici ob tři sedadla před námi.
Ubytování je o to zajímavější. Vtáhnu k sobě Uršulu, Kláru a Lucku aby Julie neměla šnci se ke mě nakrtkovat. Zbyly tři holky, kzteré k sobě nikdo nechtěl Julie, Markéta a Renča. ,,Tak chce je někdo? Pokoje jsou po pěti."
,,My bereme Renču," ozve se Uršula. ,,My Markétu," prohlásí Simča. ,,A my Julii," zahučí Iva nenadšeně u kuků je problém s Pavlem, žádný ho nechce. ,,Proč mě nechcete?" nechápe. ,,Přebírače holek nebereme," prohlásí Denis a já s ním poprvé za skoro tři roky musím souhlasit. ,,Se podělejte. Julie, ho stejně nikdy nemilovala, hrála to kvůli Lence." Zůstanu stát jako opařená. ,,Co si to vymýšlíš?"
,,To mi řekla." To mu nehodlám uvěřit ani já ani nikdy z naší třídy. ,,Tak co bude mládeži, jak dlouhop na vás mám čekat derbny, prváci i pan kolega Kalousek už jsou připraveni a vy krafete," popožene nás Smejkal. ,,Makám makám jedu jedu," dopní ho mnohohlasný chorál našich hrdel a se smíchem doběhneme na nástup.

2.
Bloumám s Čertem po vylidněné Zahradní čtvrti, to je zábava na víkend jak stehno, proč vlastně nezajdu na město, tam je vždycky lidí. Ne nejdu, je to daleko, stačil mi bohatě pátek, Smejkal nás prohnal tak, že jsem se ze školy plazila po čtyřech.
Mě klepne, při pohledu na Pavla a Julii ve vestibulu školy, jak Pavel kouzlí a Julie k němu zbožně vzhlíží. ,,Julčo?"
,,Jo Leni?"
,,Jdeš?"
,,Ne. Nechceš tu zůstat?"
,,Uhádla. Nebudu se dívat na toho debila, chudák Ivan."
,,Na jakýho debila?" chytne se Pavel. ,,No na tebe," pomůžu mu. ,,Ty jedna malá potvoro."
,,Si mě chyť, když si myslíš, že na to máš, druhý den školy to tak nevypadlo." A mizím ze scény, přesně do 3.D. Ty dva dojdou těšně se zvoněním. ,,spokojená? "zeptám se jí ironicky. ,,Jo," nepochopí ironii. ,,Tak se měj. UIršulo?"
,,Jo?"
,,Je u tebe volno?"
,,Jasně. Sedej," vyzve mě." Rychle si přesednu, Kadlecové drubný přesun neujde. ,,Jandová, Kudláčková vy jste si něco udělaly?"
,,Je blbá," řekne Julie svůj soud. ,,Já? Já pouze bráním něco co už trvá skoro třetím rokem a nechci aby se to zkazilo."
,,Hlavně, že ty jsi mu byla věrná co?"
,,To snad chceš jít v mých šlépějích nebo co?"
,,To ds vyřiďte o přestávce, teď se budeme věnovat češtině."
,,Těžko," zahučím. A mám pravdu Julie s Psvlem zmizí do vestibulu. Do třídy nakoukne Ivan s Waldemarem. Waldemar mě políbí. ,,Kde je?" kývne na mě Ivan. ,,Ve vesťáku ve společnosti toho blbečka."
,,To je ztracený. Jak jí mohl takový debil učarovat?"
,,To fakt nevím. Ještě počkej, tak zlý to zatím nebude."
,,Uhni vole!" ozve se za Ivanem Julie. ,,tak bude," povzdechnu si, když zase odejde. ,,Vole?" rozdýchává Ivan oslovení.
Já jdu ze školy s klukama a Uršulou a o pár krků před námi kráčí Pavel s Julií, pro Ivana je to utrpení, nevím jak mu pomoci. ,,A teď si představ, že za měsíc máme jet na soustřední, to bude terpv utrpení."
,,Pro ně ne, oni mají přípravy na maturitu, takže prej jedeme s prvákama."
,,Pro Ivana ne ale pro nás jo," zarazí mě Emil. ,,Pro mě taky, "vzdychne jmenovaný. ,,Nic není ztraceno," uklidňuje ho Waldemar. ,,ve škole jo, přesedly si," upozorní kluky Uršula.
Utrpení mladého muže, tak se dají nazvat přestávky, obědovka a tréninky, které máme společně. Nemůžu se na to dívat, kdybych tak věděla jak mu pomoci ale nevím jak. Ach jo, Julie proč nám tohle děláš?

,,Jak jinak," zazubí se Denis. ,,No jo Kubata, vy jste mi chyběl."
,,To mě těší paní profesorko." Kadlecová mávne rukou, je nám jasný, že slovní bitvu s Denisem prohrával. ,,Chci vám představit vašeho nového spolužáka Pavla Novotného. Pavle, posaďte se třeba vedle Ondry." O přestávce se kluci seběhnou k Ondrově lavici a vyzvídají. Zatímco julie na Pavlovi visí pohledem. ,,Julčo," drbnu do ní. ,,Co je?"
,,Máš na bráně návštěvu," posmutním.
Jdu z jídelny a ve vestibulu se tlačí hromada lidí. ,,Tam se dává něco zadarmo?" podivím se. ,,Ne," ozve se Dominika. ,,Ten váš novej spolužák tam kouzlí. Ivane?"
,,Jo Domčo?"
,,Julie na něj kouká dost divně."
,,Jak?"
,,Dalo by se říct, že zamilovaně."
,,To snad ne," zděsí se.
Při tréninku si vezmu Julii stranou. ,,Co to mělo znamenat?!"
,,Se nemůžu podívat?"
,,Můžeš ale ne takhle."
,,Jak takhle?" za její zabědněnost bych jí nejraději zabila. ,,No zamilovaně, vždyť Ivan z toho měl šok."
,,Trhni si nohou Lenko." Zůstanu stát uprostřed hřiště jak solnej sloup. ,,Jandová!" probudí mě Smejkalův hlas. ,,Takže Novotný, Jandová, Kubata, Kudláčková." To není Jaroušku dobrá kombinace. Hodím po Julie okem ale ta čumí na Pavla jak na svatej obrázek, já se snad zblázním, vloni já teď Julie, no kluci s náma si teda užijete ale já jí dostanu zpátky jestli to dojde daleko. Start ale nezaspím, vyrazím a brzo mám za sebou ty tři šneky. Doběhnu s jazykem na vestě. ,,Skvělý Lenko, "pochválí mě Smejkal a já se sesypu na lavičku. ,,Dobrý," ocení mě Pavel. ,,Dík," hodím po něm pohled vlez mi na hrb.
,,Ahoj rodinko," pozdravím udýchaně. ,,Ahoj Lenko," vykoukne mamka. ,,Cos dělala?"
,,Řekla bych, že běhala," vydýchávám se. ,,Aha. Pojď jíst." Na pánvičce prskají palačinky. zasednu ke stolu a naložím si hned tři. Sotva je zbouchnu, postavím se pod sprchu a smyji ze sebe únavu a plácnu sebou na postel.
To je zlej sen, zarazím se, když vstupuji do školy, on se předvádí i ráno. ,,Pavlíku?" zašvitořím sladce. ,,Ano Leničko?" oplatí mi ale když po mém boku uvidí Waldemara zarazí se. ,,Co potřebuješ?"
,,Kdyby jsi se radši od někoho okopíroval sešity a učil se, udělal by jsi líp," odpoví mu za mě Uršula. ,,Já už je mám." Všichni tři na něj zíráme jak na fantoma ze záhrobí. ,,Od koho?"
,,Od Julie." Že mě to hned nenapadlo, ještě počkáme na Ivana a vytratíme se do tříd, kde chytnu jednu křídnou do hlavy. ,,Blbci!" otituluje a švihnu jí po Denisovi a rveme se jak malý. ,,Primitivové, že vás to baví,"odfrnek si Pavel po boku s Julií. ,,Nech je, když je to baví," odpoví mu ta, zíráme po sobě, pěkně v šoku. Béďa vezme jednu extra velkou a švihne jí po Julii, mám dost řehtám se křída se totiž rozlomí na dvě půlky, jednou trefí Julču a drhou Pavla. ,,Dobrý Béďo," řehtají se i ostatní. To už ale naší bitku ukončí příchod ředitele.

Ve třetím pokračování se znovu setkáváme s Lenkou, Julií, Waldemarem a Ivanem. Tentokrát kluci nemají na holky moc času, kvůli blížící se maturitě. Ale co se nestane, do Lenčiny třídy přijde nový spolužák Pavel a začnou se dít věci. Julie se do něj okamžitě zakouká a vede to k rozchpdu mezi těma dvěma, což Ivan bere těžko a snžaí se Julii dostat zpátky, nepovede se juim to..teprve až...

1.
Na schodech počkám na svoje kamarády, co se ženou jako stádo do třídy s cedulkou 3.D. ,,Ahoj Lenko," mine mě Denis, div mě nepovalí, jen já tu trčím jak píchlá duše a čekám na známou trojku s klukama. ,,Už jdou," všimne si Ivan. ,,Hurá. Těm to ale trvalo."
,,Ty se divíš?" směje se Waldemar. ,,Jo. Já to mám ze Zahradní čtvrti dál než tyhle tři."
,,Ahoj," zdraví nás ty tři. ,,Ahoj, to je doba."
,,Uršula se táhla," brání se Julča. ,,Jasně!" ohradí se jmenovaná. ,,Tak se nehádejte," vloží se do hovoru Emil.
Kadlecová vejde do třídy po boku nějakého kluka, podíváme se po sobě a krčíme rameny. ,,Vítejte zase po dvou měsících prázdnin, jak vidím, všichni zdraví a živý."

10.
Smejkal nám dá ranní rozcvičku a už chystá soutěž nazvanou "Sirotčí hrádek". To by nebyla ani naše třída, aby se exot jménem Denis Kubata neozval. ,,si děláte prdel ne?"
,,Kubata jak to mluvíš s pane profesorem?" ozve se pohoršeně Kadlecová a Smjelak seč směje s námi. ,,To je v pořádku paní kolegyně." Kadlecová je naprosto otřesená no a my? My se rozběhneme. ,,Kdo přiběhne poslední myje nádobí," volá za námi Elstrová ale kdo myslíte, že jí vnímá? Nikdo. ,,Holky, vy lemry," otočí se na nás Denis, neváháme ho doběhnout a krapet mu pomoct ale dolů ,,Ty lemry mají velkou sílu, když pohromadě," řehtá se Renča, když se Denis válí v trávě, kluci mají dost. ,,Ty ti to nandaly denisi," řehtá se Ondra. ,,Vole," otituluje kamráda Denis. ,,Domčo, vytas foťák," křikne Waldemar. ,,Už ho mám Waldemárku."
,,Mám začít žárlit? "zeptám se se smíchem. ,,Nemusíš Lenčo. Má se Waldemar začít bát?"
,,Ne Domčo," oplatím jí. Tam nahoře, když mě Waldemar políbím si uvědomím, jak moc mi jeho pilibky chyběli a jak je možné, že mě Vaškovi přišli lepší, v tu ránu posmutním. ,,Nemysli na něj Leničko, prosím." Přikývnu, hned poznal na koho myslím.
Naskládat se do autobusu dá docela problém, ještě, že se Ivan s Waldemarem probojovali dopředu a drží nám místa, odevzdaně si kecnu vedle Waldemara a položím mu hlavu na rameno.
Na Čarodějnice se vydáme do parku, mám na ně špatný vzpomínky, tenkrát v deváté třídě mi je zkazila Žaneta, myslela, že si že může mít kamarádku jen pro sebe. Už se nebojím ani jí ani Vaška, co stojí frontu na pivo. ,,Co si dáš Lenko?"
,,Malý." Vašek se otočí. ,,Vy jste zase spolu?"
,,Jo. Máš problém?" zahřmí Waldemar. ,,ne. Já už ti tu slepici neukradnu."
,,Podrž!" vrazí mi Waldemar svoje pivo. ,,Kluci, neblbněte" Waldemara a Vaška musí odtrhnout až pořadatelé. Horší rána je pak Žanete. ,,Ale přebíračka kamarádek je tu. Chceš dát do rypáku znova."
,,Hele, slepice, co umí sbalit leda nevlastního bráchu, protože nemá na víc."
,,Cos to řekla?"
,,To co ty. Stejnou kravinu."
,,Ty!" začne zuřit. ,,Waldemare, troufnul by sis i na holku?"
,,Kdyby ti ubližovala tak klidně."
,,Zatím je to slovně." Žaneta se koukne vedle mě. ,,Do háje!" všimne si Waldemara a bere kramle. U ohně potkám Tibora. ,,Ahoj pozdravuj ode mě Žanetku."
,,Vyřídím," usměje se. ,,Primitiv," odfrknu si a moji kamarádi se rozesmějí. Jsem ráda, že jsme všichni pohromadě, že jsem dokázala Waldemarovi, že ho stále miuji.

9.
Na seřadiště před školou se s báglem došourán v blbém rozpoložení. ,,A jéje tady si s někým na soustředění užijeme."
,,Chceš dát Denisi, do zubů teď nebo až za chvíli?"
,,Vůbec Julinko."
,,Tak do ní laskavě nešťourej. Pojď sem Lenko, je mi to líto."
,,Zkazila jsem to. Chtěla jsem to zpravit a nevyšlo to."
,,A co když jo?" ozve se vedle mě Ivan. ,,Jo?" zapochybuji. ,,Já bych taky neházel flintu do žita," otočí se na mě Emil. ,,Vy něco víte?"
,,Jo ale nepovíme viď Emčo."
,,Jste na mě hnusný."
,,Nejsou Leničko." Tentokrát sebou trhnu, ten hlas dobře znám. ,,Waldemare?"
,,Ne jeho duch. Pochopil jsem ,že jsi to myslela upřímně na tom dortu."
,,Myslela. Opravdu je mi to líto. Odpusť jestli můžeš."
,,Můžu, každý má dostat šanci, já ti jí dávám ale upozorňuji tě jednou mi zahneš a je konec."
,,Dobře." Waldemar mě vezme do náruče a políbí mě. Pohled na známou zachumlanou postavu ve mě vyvolá nepokoj. ,,Kašli na něj prosím." Přikývnu.
Autobus nás vyhodí kousek před Mikulovem a my dostaneme za úkol se co nejrychleji i s bágly přesunou na stanoviště alfa(haha. Tak nazval Smejkal náš penzion. ,,To chce fotku," huláká vzadu Denis a my ostatní se přidáme. A tak Domča vytáhne foťák a vybleskne Sirotčí Hrádek. ,,Pak ty fotky namnožím a přepálím je každému, kdo si přinese CDéčko."
,,Jandová, Kudláčková, Rychtrová trojka. Naproti ptáček, Elstr a Horák a žádné řádění. Já si vás pohlídám," upozorní mě, Julii, Uršulu, Waldemara, Ivana a Marka Kadlecová, sotva zmizne rozřehtáme se. Sotva si vybalíme mizíme na večeři. ,,Po večeři si prý dáme běh po vsi."
,,Si dělá prdel ne?"
,,Nedělám Jandová." Ztuhnu Smejkal mi byl za zády.
Navleču se do šusťákové soupravy a vyjdu na prostor, kde už je většina našich. ,,No výborně," mne si Smejkal spokojeně ruce. ,,Zítra vám proženu pérka ale teď si dejte kolečko kolem vesnice. Kdo přiběhne jako poslední bude mít službu v kuchyni." Úžasný pomyslím si rozběhnu se. ,,Pohni Lenko," povzbudí mě Waldemar. ,,Běž, prohraješ."
,,Nenechám tě za sebou."
,,Klidně nech."
,,Co šílíš?"
,,Nešílím. Třeba chci umývat nádobí."
,,To se mi nezdá." když nezdá tak nezdá, přidám a trumfnu ho u kostela. ,,No kde seš?"
,,Ty jsi mrcha," zlobí se na oko. nakonec doběhneme oba zároveň a za námi je ještě Hanka s Denisem. ,,Kučera, Brousková na nádobí fofrem a ostatní mají volnouzábavu. Vyměním teplákovku za plavky a napodobím většinu výpravy. Položím se na lehátko Elstrové z důvodu, že ne nechci zatím namočit ale zrada, Waldemar mě z lehátka shodí se slovy "A jsme si kvit."
,,Vtipný," prskám vodu. ,,Foto do albíčka," pochvaluje si Dominika. Vydováděný se kolem desáté odebereme na pokoj, jelikož Smejkal ohlásí večerku, jestli su myslí, že zalehneme a usneme tak to má smůlu, hned začneme krafat. No další dny se budu snažit, ještě víc upevnit Waldemarovu důvěru.

8.
Celá se třesu, když vyzvedávám dort pro Waldemara. ,,Lenko, ty se klepeš? Venku je zima."
,,To není zimou."
,,Ne?" zajímá se. ,,Ne, to je nervama." Tajně jí nakopnu. ,,Au. Proč mě kopeš?" Jirka se řehtá jak debil a my dvě opuštíme cukrárnu taky se smíchem. ,,Tak zítra ahoj ve dvě u Růže."
,,Lepší místo nemáš?"
,,Ne."
,,Tak nic." Julča pokrčí rameny asi chápe, proč se pídím po jiném místě.
Vytáhnu dosrt z ledničky a zkontroluji, jestli mi ho nikdo nesnědl, ne naštěstí ne. ,,Tak se mějte a držte mi palce."
,,Budeme Lenko, hodně štěstí." Obuji si sandále a vypálím z domu. Na náměstí to mám ze Zahradní čtvrtě docela daleko.
,,Ahoj Lenko, jsme kompletní a můžeme jít," přivítá mě Ivan a ostatní a vydáme se k bytovkám, kde bydlí Ptáčkovi. Ivan stiskne zvonek a už nám otevírá Waldemarova sestra Valérie. ,,Ahoj Valo, nejdeme pozdě?"
,,Ahoj Ivane, kdepak brácha už vás čeká." Zujeme se a zamíříme do Waldemarova pokoje. ,,Ahoj Waldemare," zdravíme všichni. ,,Ahoj Julie, Ivane, Uršulo, Emile a ..." Moje jméno se mu v krku příčí. ,,Co ta tady chce?!" vyjede na nás dost nebezpečně. ,,Pozval jsem jí," řekne Ivan. ,,To si děláš srandu ne?"
,,Nedělám."
,,Vypadni Lenko."
,,Ale..."
,,Vypadni. Narozeniny mi kazit nebudeš, Štědrý den mi stačil."
,,Nech si to vysvětlit."
,,Vypadni!" To už do jeho pokoje přijdou i jeho rodiče. ,,Co se tu děje?"
,,Nic. Jen vás syn z toho dělá vědu a nechce si to nechat vysvětlit."
,,Vypadni!" To je na mě moc, švihnu krabicí a uteču. ,,Lenko! Stůj!" Nikdo mě nezastaví až Emil, který mě dožene. ,,Nechce, tak ať nechá být. Nedivím se mu."
,,Uršula, Ivan i Julie se do něj pustili."
,,Do dortu?"
,,Ne." Nechápe mojí natvrdlost. ,,Do Waldemara."
Rodiče můj příchod překvapí. ,,Tak brzo?"
,,Bohužel jo. Nevyšlo to."
,,To je nám líto Lenko, opravdu."
,,Zkazila jsem to." Mamka mě pocuchá ve vlasech, nezůstanu s nimi a zamknu se ve svém pokoji.

7.
Po celý Štědrý den se mnou nic není, naši pochopili, že mi není do řeči. Nedokážu se radovat ani z dárků pod stromečkem, místo abych se radovala řvu jak želva. V posteli si usmislím, že se s Vaškem rozejdu raději s nikým než s ním.
Vašek mě přeběhl a zvoní před naším domem, sotva dojím sváteční oběd. ,,Ahoj Lenko, máš čas?"
,,Ahoj spoustu."
,,Tak se půjdeme projít musím s tebou mluvit."
,,A víš, že já s tebou taky." Daleko nejdeme, sedneme si na první lavičku co nám přijde do cesty. ,,Byla to sázka Lenko," začne. ,,Cože?" zarazím se. ,,Vsadil jsem se s klukama, že tě dostanu aže s tebou ten kretén rozejde." Stojím jako opařenená vzmůžu se akorát na slzy ponížení.
,,Julie!" zavolám na ní na chodbě. ,,Lenko, co je ti?"
,,Zkus hádat můžeš třikrát."
,,O Waldemarovi vím, že s tebou rozešel. Vašek?"
,,Jo, prý to byla sázka."
,,A co ty?"
,,Nevzmohla jsem se na nic jinýho." Julie mě obejme, je to kamarádka k nezaplacení. ,,Pomůžeme ti," ozve se za mnou Ivan. ,,Jo a jak?"
,,Něco vymyslíme neboj."
,,Vy jste stejně skvělý kámoši, ještě že vás mám." Než ale Ivan vymyslí co a jak snažím se 3.C vyhýbat jak to jen jde což při trénincích nejde. ,,Co se děje?" podivuje se Smejkal. ,,Nic, jen menší výměna názorů," odpoví ten debil Denis a já mám stochutí mu zakroutit krkem.
Ke konci ledna přiběhne Ivan konečně s nápadem. ,,Mám to holky."
,,Povídej nenapínej nás."
,,Waldemar má 10. února narozeniny."
,,To myslíš vážně?"
,,Jo. Chce to něco originálního." Hned po škole zamíříme do cukrárny k Brichtům a necháme si od Edity přinést katalog dortů. ,,Zavolám vám Jirku, ten přijímá objednávky." Přikývneme. Než si vybereme je tu Jirka. ,,Zdá se mi to nebo je vás o jednoho víc."
,,Kvůli tomu jednomu tu jsme," zazubí se Emil. Nakonec vybereme krásné srdíčko. ,,Chtěla bych tam napsat Miluji Tě Waldemare a svých činů lituji."
,,Je to dlouhý ale prosím."
,,Děkuji Jiříčku, chtěla bych se ti odměnit ale nemůžu."
,,Na kdy?"
,,Na 8. února."
,,Máte ho mít bando."
,,Ještě jednou děkuji Jirko."
Připnu Čertovi vodítko a jdu se s ním projít, jestli ivanův plán nevyjde mám smůlu, protože sama nic nevymyslím teda rychlostí blesku jako Ivan ne.
,,Lenko, pořád tě to trápí?" obejme mě mamka. ,,Jo mami, byla jsem pitomá a zkazila jsem něco krásného."
,,Neplač Lenko, to je ve vašem věku normální." No pokud je to normální tak to se mám na co těšit.

6.
Procházím se s Čertem jen tak po parku a nemám do čeho píchnout. I ten pes mě nedokáže rozveselit. Mám výčitky svědomí a hrozně velký. ,,Ahoj Lenko," já o vlku a vlk za mnou. ,,Ahoj Vašku," pousměji se. On ke mě přijde a políbí mě. Co to dělám? Líbí se mi to, oplácím mu.
Vybíráme s Julčou dárky na Vánoce. ,,Co koupíš Waldemarovi?" zajímá se. ,,Tenhle medvídek je pěkný." Koupím ho Waldemarovi a sotva se s Julií rozloučím zapadnu do nějbližšího obchodu s dárky a koupím Vaškovi krásný hrneček.
Sotva si předáme dárky mezi sebou zamíříme do třídy 3.C. ,,Ahoj Leničko," políbí mě Waldemar. ,,Ten je krásný." Obejme mě a políbí mě. Rozbalí msvůj a objevím v něm voňavku, mojí oblíbenou vůni. ,,Děkuji," políbím ho.
Hned po škole se sejdu s Vaškem. ,,Děkuji Leničko, krásné svátky a hodně pohody."
,,Tobě taky krásné svátky."
Pořádně se vyspím, dojdu se nasnídat už to u nás voní vanilkou, perníčky, oříšky. Zakrojím si vánočku a naleji si čaj. Na Štědrý den bych si ráda přispala ale není mi to dopřáno, táta tahá do bytu stromek a ze zdola slyším koledy. Vstanu, nasnídám se a jdu pomoci mamce se zdobením stomku. Táta mezitím uvaří Kubu. pořádně se nadlábnu a jdu k sobě. Ve tři mě ale čeká návštěva. ,,Ahoj Waldemare, Lenka je u sebe." Než se upravím je tu, jeho výraz vůbec není nadšený. ,,Ahoj?" pozdravím zkusmo. ,,Ty děvko!"
,,To je nějaký nový pozdrav?"
,,Nedělej ze mě vola prosím tě."
,,Co je?" hraji dál blbou. ,,Co to bylo za kluka v parku? Dominika vás viděla. Tak nezapírej." Nedokážu ze sebe vypudit jediné slovo. ,,Jak myslíš. Je konec, sbohem Lenko." Padnu na postel a rozbrečím se. ,,Sbohem pane Janda, gratuluji za splození takové kreatury jako je vaše dcera." Pak už zaslechnu jen třísknutí dveří.

5.
Vejdu do kavárny, schválně ne do cukrárny, kcůli čumilům. Jo až taková jsem svině, kruci proč to dělám? Proč tu jsem? ,,Ahoj Lenko," přivítá mě Vašek. ,,Ahoj Vašku," oplatím mu. Posadíme se objednáme si kapučíno. ,,Jsem moc rád že jsi přišla."
,,Chtěla jsem se na to vykašlat."
,,To by jsi mi udělala?"
,,Z osobních důvodů."
,,Jsi krásná," začne Vašek z jiného soudku. ,,Ale zadaná."
,,Přál bych si být na jeho místě."
,,To se ti nepovedel. Waldemar, je skvělý a milý." Musím si odskočit, ten blbec mě tak rozhodil nevím co mám dělat. Vrátím se ke stolu ale Vašek mě strhne k sobě na klín a políbí mě. ,,Co to děláš?!"
,,Jsi tak krásná." Vzpamatuji se a jednu mu vrazím.
Neumím držet jazyk za zubama. ,,Julčo, to by jsi nevěřila co se mi včera stalo."
,,Povídej," požádá mě kámoška. ,,Víš jak mě trefil míčem ten z ekonomky ten Vašek."
,,Jo. Co dál?"
,,Včera mě pozval na kafe a snažil se mě sbalit. Pak mě normálně políbil."
,,A co ty?"
,,Vrazila jsem mu facku a utekla jsem."
,,Dobře jsi udělala. Kdo ví co to je za magora."
Waldemar mě přistihne v největší píli při zdobení třídy se kterým pomáhám Uršule. ,,Ahoj Lenko, koukám, že se činíte i tady, stejně jako u nás." Leknu se, div nespadnu. ,,To by se mi líbilo," poznamená Milan. ,,Kdyby mi děvčata sama padala do klína."
,,Nech si zajít chuť," zavrčí Waldemat na oko nenávistně. ,,Já ti jí nepřeberu," stáhne se Milan. Waldemar mi pomůže na pevnou zem ale ještě mě na zem nepostaví ale políbí mě. ,,Hustý!" vyvalí oči Denis. ,,Závidíš?"
,,Ne." Denisova odpověď nás všechny rozesměje.