No každý máme nějaké zájmy a já mimo jiné i psaní prózy. Píšu hlavně o problémech mládeže. No ale napíšu cokoliv. Baví mě to a mám neskutečné možnosti, co se týče fantazie. No nic, to by bylo pár slov k úvodu a asi začnu...
Komentáře
Přehled komentářů
VI.Další průšvih
Trávím den s Tiborem a jeho přáteli a není mi nějak do jídla, takhle se krucinál za Michalem nedostanu. ,,Pročpak nejíš lásko?“ obejme mě Tibor kolem ramen. ,Není mi nějak dobře,“ bodejť by bylo. Za chvíli začíná diskotéka a já tu trčím jak bolavej prst. ,,Odvezeš mě domů jo? Já si odpočinu a ty se sem můžeš vrátit,“ osvítí mě geniální nápad. ,,Domů tě odvezu ale už se sem nevrátím, raději budu doma úplně sám než tady s přáteli bez tebe.“ To mě vůbec netěší. ,,Nemusíš se kvůli mně omezovat,“ zavrhnu jeho nápad. ,,Nemusím nýbrž chci.“ Na to nemám co odpovědět.
Tentokrát se na dízu chystá i Andy. ,,Jdu tam s kámoši,“ vysvětlí. ,,Bude tam i Michal,“ oznámí mi starou novinku. ,,Proč mi to říkáš?“
,,Líbil se ti vždycky ne?“
,,To máš pravdu,“ zasměji se.
Katka, Venca, Soňa a Radek už mají pro mě a Michala zamluvený stůl, sotva tam vejdu už na mě Michal mává. ,,Moment. Michal sem přišel kvůli tobě?“ Spočítá si Andy jedna a jedna. ,,Jo,“ přikývnu. Michal mě vytáhne na ploužák. ,,Jsi moc krásná. Miluji tě.“
,,Já tebe taky Michale.“ Problém je, že Tibora taky, jsem v bludném kruhu, ze kterého není únik.
Venca s Radkem nám skočí pro pivo a Michal si odskočí na záchod, zase to má akorát, do sálu vtrhne Tibor. ,,Co ten tady chce?“ podiví se Andy. ,,Jde si pro mě ségra, řekla jsem mu že je mi špatně, aby mě odvezl domů.“
,,Ty chodíš s oběma?“
,,Jo.“
,,To potěš koště.“
,,Braň mě ségra. Bohatě se ti odměním.“
,,Zavře tě až zčernáš,“ tlemí se nalitá Káťa. ,,Máš u mě dvě kila.“
,,Dobře Veru.“ To už se ale Tibor dostane k našemu stolu. ,,Měl jsem za to, že ti není dobře.“
,,Teď už je,“ zazubím se. ,,Tak pojď ke mně. Bude nám dobře oběma.“
,,A proč myslíš, že ona o to stojí?“ zasáhne do hovoru Andy. ,,Co ty se do toho pleteš?“
,,Jsem Verčina sestra Andrea a Veronika má snad právo se jít bavit, kdy chce i když jí není dobře. Vztah je o toleranci a pochopení a ne o omezování.“ Andy tím nejspíš vyrazí Tiborovi dech. ,,Dobře tedy, do konce diskotéky tu budu s tebou a zítra podnikneme něco spolu co říkáš lásko?“
,,Tak dobře.“ V tu chvíli uvidím bezradného Michala a jenom pokrčím rameny. ,,Ahoj bratránku. Můžu vzít tvou slečnu na tanec?“
,,Pokud bude chtít, tak můžeš,“ svolí Tibor. Nechám se odvést na parket. ,,Co to má být?“
,,Nevím. Poprvé sem vlítl a odtáhl mě a tentokrát na něj vyjela ségra tak tu zůstal. Zítra budu celý den s ním .je mi to líto.“
,,To mě taky Veroniko, skonči to s ním prosím. Už kvůli mně.“
,,Dobře, zítra to s ním skončím,“ slíbím.
Tibor nás se ségrou odveze domů, s ním se rozloučím polibkem a s Michalem vzdušným polibkem a hodím k němu pohled co můžu dělat.
,,Já vím Andy, že jsem pitomá. Už Míšovi jsem říkala, že to zítra skončím.“
,,Skonči to co nejdřív Veru nebo couvne Michal a budeš mít po obou vztazích.“
,,Máš pravdu.“
,,Já vždycky.“ Na to se obě rozesmějeme a uložíme se do postelí. ,,Jaký je vůbec v posteli?“
,,Tibor?“
,,Taky.“
,,Oba jsou skvělý. A zhasni jsem death.“
KRAJ SVĚTA
(Andel_Pane, 13. 3. 2008 16:13)
Michalovi to nadhodím jenom co se v úterý setkáme. ,,To víš, že půjdu a rád.“ Oba se políbíme. Pak se procházíme ruku v ruce. U kašny mi Michal cosi pošeptá a já bez meškání souhlasím, zajímá mě totiž jak miluje Andrein bývalý spolužák. Vezmu ho k nám doma, máti s tátou jsou v práci a Andy nejspíš randí. Odemknu byt a pozváno dál.,,Máte to tu pěkný.“Místo odpovědi ho políbím a on nevydrží a do pokoje mě div nedostrká. ,,Miluji tě Veroniko,“ vydechuje vzrušeně, když mi zajíždí pod tričko. ,,Já tebe taky Michale,“ vydechnu. Andy, která přijde domů či kdo to je chvíli stojí ve dveřích načež vydechne tátovým hlasem. ,,Veroniko!“ V tu chvíli se leknu jak já i Michal. ,,Ahoj tati, tohle je Michal, Andrein spolužák.“
,,A tvůj kluk co?!“ vyštěkne. ,,No spíš kamarád. Michale, tohle je můj táta.“
,,Těší mě pane Šilare.“
,,Ven! A s tebou si to holčičko, vyříkám.“ Jdu Michala doprovodit, kde dveřím. ,,Tak ahoj Verčo.“
,,Ahoj Michale.“
,,Co to mělo být?!“ zahřmí táta. ,,Viděl jsi ne?“ Jedna mi přilétne. ,,Ty zahýbáš Tiborovi?“
,,Jednou jsem mu zahnula. Jenom jednou, víckrát se to nebude opakovat přísahám.“
,,Pokud ano, vyřídím si to s tebou a řeknu to Tiborovi. O obojím.“ Si řekni o Michala mě nepřipravíš. Jsem mrcha, jsem jedna mezi dvěmi.
Táta si to co viděl nechá pro sebe za což jsem mu vděčná, jediný kdo je informovaný ovšem od jiného zdroje je Andy. ,,Tys tu píchala s Michalem jo?“
,,Nepíchala. Milovali jsme se. Mimochodem odkud to víš?“
,,Terka z protějšího bytu vás slyšela.“ V tu chvíli nasaji barvu zralého rajčete.
Když mi ten večer zavolá Tibor, souhlasím, aby se u nás zastavil. ,,Kdo to byl?“ odchytne mě táta, když chci jít na záchod. ,,Tibor.“ Zahučím neochotně. ,,Pokud mi nevěříš, mrkni se do výpisu volání.“
KRAJ SVĚTA
(Andel_Pane, 13. 3. 2008 16:12)
V.Mezi dvěmi
Jsem naštvaná celý víkend. ,,On mě tu hledal nebo co?“
,,Jo hledal, říkal že se cesta odložila o týden.“ Jo aha, proto ho napadlo, že budu doma a vydal se za mnou.
V pondělí se pán uražený dostaví s velkou kyticí růží. ,,Už se nezlobíš, že ne?“
,,Už ne.Ale to ti jen tak nezapomenu, že jsi mi zkazil zábavu.“
,,Tak se nezlob Verčo, já to tak nemyslel.“ To by mě zajímalo jak to myslel.
Čas dělím mezi Michala a Tibora, sotva se rozloučím s Tiborem vyrazím za Michalem. Ten na mě čeká u bazénu. ,,Jsi krásná a v plavkách ještě hezčí.“ Políbím ho a on mi oplatí. Pak se vyblbneme ve vodě.
Jsem tak vytížená,že na staré kámoše pomalu zapomínám. Randíčka s Michalem, sex s Tiborem. To jednoho unaví.Spím vždycky až do oběda i ta Andy si myslí, že jsem chytla spavou nemoc haha. Sotva spořádám rýžový nákyp už na mě zvoní Tibor, prý jestli bych s ním nejela pro součástky do Třebíče. ,,Tak jo, proč ne,“ souhlasím. Na dnešku jsem se totiž s Michalem nedomluvila, říkal že musí pomoct tetě na zahrádce. ,,Co Michal?“ zeptám se jen tak. ,,Je jako vyměněný. Původně měl naplánováno, že se pojede vykoupat do Rejic ale jakmile se dozvěděl, že pojedu do Třebíče změnil názor.“ Doufám, že na něm Tibor nic nepoznal. V Třebíči si krátím chvíli v autě., potom mě Tibor vezme za svými kamarády a já mám na dvě hodiny o zábavu postaráno do toho mi přijde smska od Katky, jestli bych nešla v sobotu diskotéku. Samozřejmě, že šla. ,,Tiborku,“ oslovím ho. ,,Ano Veroniko?“
,,Nepůjdeme v sobotu na diskotéku?“ Jeho kamarádi se bůh ví proč začnou pochichtávat. ,,Ty ses zbláznila ne?“
,,Jen jsem se zeptala.“ Pujdu zase s Michalem doufám ze mi na to Tibor neprijde.
KRAJ SVĚTA
(Andel_Pane, 12. 3. 2008 16:30)
IV. Zrada
Tibor opravdu nezahálel, sotva se stihu nasnídat a převléct a už je tady. ,,Ahoj lásko, moc ti to sluší.“
,,Kdy do té Prahy jedeš?“
,,V jednu. Máme spoustu času. Paní Šilarová, já Verču, na oběd vezmu nemusíte si dělat starosti.“
,,Tak dobře Tibore.“
Tibor mě vezme k nim domů. Michal mě pozdraví pouze pokývnutím hlavy a já mu oplatím. Tibor se ve svém pokoji začne svlékat. ,,Ale já..“ couvnu ke dveřím. ,,Snad nejsi panna?“ podiví se. ,,Nejsem. Ale tohle je moc rychlé. Známe se pár dní.“
,,Bude se ti to líbit.“ Co můžu dělat. Tibor mi pomůže z podprsenky, cítím jeho vzrušení, pak mě položí na svou válendu, chvíli se mazlíme a pak do mě vnikne a docela rychle až to zabolí, výkřik utlumí polibkem. ,,To kvůli Michalovi,“ vysvětlí. ,,Proč kvůli Michalovi?“ nechápu, že by něco tušil. ,,Děsně mi tě závidí.“ Tak to se nedivím.
Oběd, který mi Tibor sliboval absolvujeme u Trávníčkových, jejich kuře na marinádě je opravdu výtečné. ,,Vaříte skvěle paní Trávníčková,“ pochválím jí. ,,Ale jděte. Copak u vás se nevaří?“
,,Moc ne. V týdnu se stravujeme ve škole a o víkendech vaříme takový spíš jednoduchý jídla.“
Sotva zůstanu s Michalem sama. ,,V kolik se mám pro tebe stavit?“
,,Tak v sedm,“ odpovím mu. ,,Tak pojedeme ne? Vyhodím tě doma a večer mi napíšeš, že sedíš doma na zadku a myslíš na mě. Na žádnou diskotéku prostě nepůjdeš.“
,,A proč ne?“ Kouknu se na Michala a ten zvedne oči v sloup. ,,Protože spolu chodíme a já nedovolím, aby ses tahala s jinými za mými zády.“ Tentokrát zvednu oči v sloup já. Žárlivec jeden, měl by se léčit.
Čas do sedmi se vleče. Když je konečně sedm a Michal zazvoní vyletím jako na pérku. ,,Jdu s Katkou a kámoši na diskotéku.“
,,Běž a do jedné doma,“ propustí mě táta.
,,Skvělý,“ pochválím se. ,,Naši nic netuší, ještě napíši Tiborovi smsku, lež přes písmenka nepozná ne?“
,,To fakt ne,“ zasměje se Michal. ,,Tvoji kámoši už budou tam?“
,,Jo.“ Zahuhlám od telefonu. Lasko, sedim doma a moc na tebe myslim. Miluji tě Veronika.
Rychlík je narván k prasknutí. Barmani nestíhají obsluhovat.,,Ahoj,“ vítá nás rozjařená Katka. ,,Ahoj Veroniko,ahoj Michale,“pozná spolužáka. To už ale jdeme všichni tancovat. Ploužím se v Michalově objetí, když se mě pokusí políbit neodtrhnu se, nechám jeho hebké rty,aby se dotkli mých, líbá skvěle.
Když Michal s Romanem jsou doplnit zásoby objeví se v baru Tibor, ztuhnu Katka si toho všimne. ,,To je on?“ šťouchne do mě. ,,Jo.“
,,Vypadá jak stádo rozzuřených býků,“ vyprskne smíchy David. ,,Co tady děláš?!“ zařve Tibor. ,,Bavím se. To je zakázané?“ Díky bohu, že tu Michal není, jinak by prasklo s kým tu vlastně jsem. ,,Takhle jsme se holčičko, nedomluvili.“
,,Přece sis nemyslel, že tě poslechne, je plnoletá,“ stane se mě David. ,,Ty na mě nemluv cucáku. Že tys jí k tomu donutil.“ Za Tiborovými zády si všimnu vyděšeného Michalova výrazu. ,,Šla sama. Má snad právo se pobavit ne?“
,,Ne nemá. Dokud spolu chodíme, tak má právo tak akorát být se mnou.Jdeme Veroniko!“ vezme mě za ruku a odtáhne z baru. Otočím se na Michala se slzami v očích.
,,Jsi hnusnej!“ oznámím mu v autě. ,,Tak promiň děvče ale když si něco domluvíme tak to platí a ne aby ze mě někdo dělal vola.“
KRAJ SVĚTA
(Andel_Pane, 11. 3. 2008 16:08)
III.Hra
Trčím doma jak píchlá guma i ta Andy si užívá na balkoně našeho bytečku. V tu chvíli někdo zazvoní. ,,Dojdu otevřít,“ nabídne se táta. ,,Ale jistě, že je doma pojďte dál. Veroniko, máš tu návštěvu.“ Kdo by to mohl být?? V první chvíli mě napadne Katka. ,,Ahoj Tibore“ pozdravím svého přítele, teda nejspíš přítele i Andy se přijde podívat, kdo to přišel. ,,Andy, mami, tati. Tohle je můj přítel Tibor.“
,,Opravdu nás těší Tibore,“ chválí ho máma. ,,Vás už jsem někde viděl,“ vzpomíná táta. ,,Jistě, pracuji se svým otcem ve firmě na součástky do motoru.“
,,Jistě Ondřej Trávníček a syn.“
,,Ano.“
,,Můžu vzít vaši dceru na procházku?“
,,Jistě,“ svolí táta, Andy mě vyprovází lítostivým pohledem, jenom pokrčím rameny.
Hned poznám kam mě vede, k němu domů. No tak ne spletla jsem se. Vede mě kamsi na fotbalové hřiště, kde plápolá velký oheň. ,,Ahoj bando,“ pozdraví se s lidmi co u ohně sedí. ,,A vida Tibor, vezmi místo,“ nabídne mu černovláska tak kolem 25 let. ,,Tak to je ona?“ zajímá se týpek, co by mi mohl dělat fotra. ,,Jo Bořku to je ona. Veronika. Verčo, tohle jsou moji kamarádi. Marek a jeho žena Dáša, Bořek a jeho žena Milena.“ No potěš koště. ,,Těší mě Veronika.“
,,I nás. Vezmi místo,“ pobídne mě Milena. Chvíli se bavíme s jeho přáteli, pak si dáme kuře a vydáme se k Tiborovi domů.
Bavím se vesele s jeho rodinou, Michalem i s ním. ,,Musím si odskočit, Michale zatím jí bav. „
,,Jasně Tibore.“
,,Takže. Ahoj Veroniko.“
,,Ahoj Michale.“
,,Já myslel, že už tě nikdo neuvidím.“
,,To jsem si myslela taky.“
,,A najednou přijdeš s Tiborem, jsi mi představena jako jeho přítelkyně, to byla rána.“
,,To pro mě taky, když jsem tě tu viděla.“ Michal se nachýlí a pokusí se mě políbit, odstrčím ho. ,,Jsem zadaná. Ale službu, bys mi prokázat mohl. Pojď se mnou zítra na diskotéku. Tibor o tom nechce ani slyšet.“
,,Půjdu rád Verčo, stejně jsem ti to chtěl nabídnou a co Tibor?“
,,S tím to nějak vymyslím.“ V tu chvíli se dotyčný objeví. ,,Opravdu zítra nepůjdeme na tu diskotéku?“
,,Ne. Mohla bys jet zítra se mnou. Mám zakázku v Praze.“
,,Nemůžu, vzpomněla jsem si, že přijede babička,“ zamluvím trapas. ,,To je škoda. Ale dopoledne by jsme mohli být spolu ne?“ Michal se zvedne a hodí po mě psí oči a já pokrčím rameny.
Tibor mě doveze až před náš panelák a dá mi pusu na rozloučenou, tak já s v deset pro tebe zastavím.“
,,Tak dobře. Měj se krásně miláčku, dobrou noc a krásný sny.“
,,Tobě taky.“
Andy zastihnu na balkoně. ,,Co mu říkáš?“
,,Nehodí se k tobě, je moc rodinný typ. Potřebuje holku, co chce usadit a povít mu děti. A to ty nejsi. Poradím ti, nech ho být ne bude pozdě.“
,,Tak díky za radu sudičko,“ urazím se.
KRAJ SVĚTA
(Andel_Pane, 10. 3. 2008 18:26)
II.Holka do nepohody
S Káťou se setkám na schodech. ,,Kde máš kytičku pro paní učitelku?“
,,A kdes nechala batoh?“
,,Jaký batoh?“
,,Na ty jedničky přece.“
,,Koni!“ vybuchnu smíchy, až se po nás všichni otočí. ,,To je blbé, že už neuvidíme Michala co?“ nakousne téma Katka v lavici. ,,Spíš dobře ne?“
,,Přišel mi fajn, byl mi sympatický od prvního dne.“
,,Tak jsi ho měla sbalit.“
,,Já? Blázníš, nebyl můj typ.“
,,A že ses po něm pořád dívala.“ Nestihne mi odpovědět Bartáčková si to přihne v otřesných šatech a Jana s Blankou dají hlavy dohromady. ,,Vážení studenti,“ začne ale nikdo z nás jí neposlouchá všichni mají myšlenky u prázdnin a já mám nervy z blížící se schůzky s Tiborem. Když se Bartáčková vykecá přijde na řadu akt rozdávaní vysvědčení. Šilarová Veronika jde na řadu stejně až předposlední, takže zatím se nevzrušuji tak jako Cejn Rudolf. Když na mě přijde řada , sjedu vysvědčení pohledem a málem klesám do mdlob ten kretén mi fakt dal z chemie čtyřku, já bych ho přerazila na dvě půlky. ,,Káťo, Doleček se vyznamenat. Říkal, že mi dá trojku a dal mi čtýru.“
,,To je vůl.“
,,Vaňková Kateřina.“ Ta dostane jako každý rok, pestré vysvědčení podobné tomu mému až na tu chemii, ze které má jako obvykle trojku. ,,Zápotocká Nina.“ Získá jako každý rok samé jedničky. Šprtka.
Doma dostanu stovku od táty s mamkou se uvidím až večer a bábi dojede až příští týden. Andy je kdesi v trapu, takže se převleču a vyrazím na náměstí, kde mám spicha s Tiborem.
,,Ahoj Veroniko, moc ti to sluší.“ Trošku se začervenám. ,,Tak kam na tu kávu půjdeme?“
,,Co takhle k nám? Bydlím kousek.“
,,Když já bych raději jinam.“
,,Moji rodiče tě neukousnou.“ Pokrčím rameny, co já můžu o manželech Trávníčkových vědět.
No barák mají ohromný. ,,Ahoj mami, ahoj tati. Tohle je Veronika.“
,,Lucie Trávníčková.“ Podá mi ruku Tiborova matka. ,,Ondřej Trávníček.“ Podají mi jí oba. ,,Veronika Šilarová.“
,,No ne Bětka s Michalem se na nás přijeli podívat.“ Zůstanu stát jako opařená v mém zorném úhlu se objeví Michal Peřina.I ten na mě zírá docela v šoku. ,,Pojďte představím vás.“
,,To je teta Alžběta a můj bratránek Michal.“
,,My měli tu čest viď Veroniko.“ Ztrapní mě Míša. ,,Jak to?“
,,To je tak, když jsme chodili do stejné školy.“ Je to pro mě docela šok.
Když mě Tibor doprovází domů, všichni si vylepovače plakátů. ,,Diskotéka u Rychlíka, nepůjdeme?“
,,Nezlob se Verčo, ale já na tohle nejsem.“
,,Tak já půjdu s sama s kámoškou a partou.“
,,To tě nesmí ani napadnout. Budeme u nás.“
,,Kvůli tomu, že si chci jen trošku užít?“ podivím se. ,,Užít si můžeme i jinak.“ Na sex v tuhle chvíli nemám náladu.
KRAJ SVĚTA
(Andel_Pane, 9. 3. 2008 16:18)
Veronika se o prázdninách seznání s Tiborem. Jenže Tibor je o deset let starší a má jiný způsob života než Verča, zatímco Verča se ráda chodí bavit, Tibor je spíš usedlý tip. A má rád svojí jistotu a přátele, tu jistotu ztratí, právě když potká Veroniku. Jelikož se kolem ní pořád někdo motá, dokonce i Michal Tiborův bratranec. Povede se Tiborovi zkrotit Veroniku nebo její srdce získá o dva roky starší Michal?
I. Slibný začátek léta
Andrea od božího rána se hrabe ve skříni a hledá něco na předávání maturitních vysvědčení, ta se má taky bych chtěla zabalit školu na začátku června ale na to si budu muset ještě rok počkat. ,,Veru, nevíš kam jsem dala tu sukni?“
,,A nebude na půdě?“ uchichtnu se. ,,Jsi blbá.“
,,Dobře. Máš jí na sušáku.“
,,Díky.“ Slastně se protáhnu a taky vypálím z postele, abych ségru předběhla. ,,Pohni!“ Buší mi na dveře. ,,Klid,“ odvětím před dveře a namaluji si tlustou linku. ,,Malovat se můžeš i u nás. Vždyť mi ujede šalina.“
,,Pojede další,“ mávnu nad tím rukou.. ,,Dělej. Tati!“ Ach bože, zvednu oči v sloup a vypluji z koupelny.
V pokoji se dolíčím, hodím na záda splasklý batoh a vyrazím do školy.
,,No hurá Verčo,“ přivítá mě Katka. ,,Ahoj Káťo.“ Drbeme v šatně dokud v zorném úhlu neobjevení Michal Peřina. ,,Z Míši, vyrostl pěkný kluk,“ připočte mu body Katka. ,,No nevím. Mě se zdá moc tuctový.“
,,Já zapomněla Verunka by ráda staršího borce nejlépe s autem.“ Ani neví jak blízko je pravdě. ,,Nemusel by mít auto,“ zaprotestuji. ,,No jistě Šilarová a Vaňková. Dámy, do třídy je po zvonění.“
Andy vypadla s partou kámošů na vodu a já trčím doma jak ten kůl v plotě. A tak se rozhodnu zajet za Katkou do Petrovic, abych netrčela doma. ,,Zajedu za Katkou.“
,,Jasně. V šest doma.“
,,V šest?“ podivím se. ,,Tak v sedm no,“ přidá mi taťka hodinu.
Najít vilu pana starosty Vaňka není problém. ,,Dobrý den paní Vaňková, je Katka doma?“
,,Ahoj Veroniko, pojď dál.“ Katka má z mé návštěvy nefalšovanou radost. ,,Ahoj Verčo.“ Paní Vaňková mě pozve na domácí buchty, pan Vaňek zase na domácí uzené od pana Michálka.
,,To je dobré děkuji, už jsem plná,“ bráním se. Pak se rozloučím a vydám se do města. ,,Jedeš busem?“
,,Zkusím stop,“ zazubím se. ,,Ale dávej pozor, dneska nevíš na jakého parchanta natrefíš.“
,,Mluvíš jak moje máti.“
Stoupnu si na výpadovku na Hradiště a zvednu palce do výše, auta mě míjejí jedno za druhým a nikdo nezastaví. Když už se chci vrátit do Petrovic a počkat na autobus, přibrzdí u mě dodávka Ondřej Trávníček a syn, o téhle firmě už jsem slyšela, vyrábí součástky do motorů. ,,Nasedni,“ pozve mě mladý muž, tak kolem třicítky. ,,Děkuji. Už jsem myslela, že mi nikdo nezastaví.“
,,Sice zásadně stopaře neberu ale viděl jsem, že se žene bouřka, tak jsem si řekl, aby nezmokla. Kam to bude?“
,,Domů,“ zazubím se. ,,Vážně? Děvče z Hradiště, copak že jsem tě tam ještě neviděl.“ Zasměji se tomu jako vtipu. ,,Víš kolik je v Hradišti, takových jako jsem já.“
,,Žádná, ty jsi tam jedna jediná. Tibor.“
,,Veronika.“
,,Co bys řekla tomu Veroniko, zajít si zítra na kafe?“
,,Souhlasila bych.“
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 8. 3. 2008 23:24)
10.
Dája každou chvíli otravuje a něco chce. Pavla se zavírá na záchodě, aby si mohla postěžovat Tomášovi a já balí svoje věci a mizím na půdě. ,,Petro?“
,,jsem tu, kde jinde.“ Rozesměji se.
Pro ukrácení volné chvíle vezmeme Dáju na bazén. To jsem ještě netušila koho tam potkám. ,,Je tu,“ zblednu. ,,Kdo?“ nechápe Pavla. ,,Norbert.“
,,No jdeme Petruško, co sis navařila. To si sníš.“
,,Ahoj Norberte.“ Když mě spatří zeptá se. ,,Krerá jsi?“ No ztratil důvěru. ,,Petra.“
,,Hej ty. Která je Petra?“
,,Ta blíž k tobě,“ potvrdí Dajča moje tvrzení. Norbert mi z legrace podrazí noh. ,,Au!“ Pavla ztuhne a Dája se rozchechtá. ,,Peťo dobrý?“ strachuje se. ,,jestli jsi jí nějak ublížil. Tak tě přezářím dvě poloviny.“. ,,Je to dobrý,“ odpovím Pavle. ,,Promiň. Netušil jsem..“
,,to je dobrý. Před zraky holek mě políbí. Odpustil mi.
Nejhorší je, že musíme vzít Dáju sebou do kina. ,,Sedneš si dál od nás.“ Část filmu strávíme líbáním. Po kině nás jdou doprovodit a Dája se za námi plouží jako odsouzenec.
Mamka to na nás pozná hned. ,,já se z vás zblázním. Dosud to šlo, dokud byla Pavla plná Tomáše teď blázní i Petra a z koho? Z Norberta, kterého nejdřív ranila.“
Sotva teta se sestřenkou odjedou. Vyrazíme ven. ,,tak vylezte,“ pobídneme kluky. Na přivítanou nás políbí. ,,na té chatě. Já se ti omlouvám.“ Jeho rty mi za to stoji. ,,To je v pohodě, pokud ti nevadí, že jsem Páral.“
,,Miluji tě i když jsi Páral.“ Poté co nás kluci pozvou na diskotéku zalezeme obě do bytu.
KONEC
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 7. 3. 2008 16:10)
9.
Všechno sbalíme a vyrazíme domů. Bylo to tu na mou duši fajn.
Doma si vybalím a mrknu se na poštu. ,,A vida, pozvánka na ortopedii 18.8.“
,,Tak vidíš.“ Pak jdu za Pavlou. ,,Dobrý Pavčo?“
No pak přijede teta se střenkou, které nahradí tátu. Ach bože, to zas bude čtrnáct dní. ,,Je po klid,“ svěřím se Pavle, která přiběhla ze záchodu. Všimla jsem si. Jak dlouho tu budou?“
,,Nejspíš čtrnáct dní.“
,,Tradice, čtrnáct dní budou prudit.“. ,,Ahoj Holky,“ pozdraví nás Dája. ,,No nazdar,“ zahučíme. ,,Kde budu spát?“
,,Na zemi,“ zazubí se Pavča. ,,Zas?“
,,Jo. Zase.“
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 6. 3. 2008 16:09)
8.
Od Páralů jdeme vysmátý. ,,Já být Norbert, tak putuji do blázince,“ svěří se nám táta po cestě. ,,Vážně randil s oběma?“ Přikývneme. ,,Proto Pavla nejela na výlet a Petra pak nešla na oběd.“ Mamka je génius.
,,Ahoj Tome, jak je na tom Norbert?“, zajímá nás, jelikož Tom a Lucka přišli s jeho svěřenci. ,,Zabalil to odjíždí. Co jste mu provedly?“ A tak jim to ochotně vyprávíme a ty dva si smích kecnou do trávy. ,,Vy jste střeva obě.“
,,Peťo, pinkneš si s námi?“ lákají mě na volejbal. ,,proč ne,“ souhlasím a zvednu se. Přidám se na sestřinu stranu. Nikdy jsem na tyhle sporty nebyla, proč neudělat výjimku. Taky díky Norbertovi jsem změnila názor. Večer si půjčím kytaru a zkouším si brnkat, a tak místo trampských písniček poslouchají všichni moje falešné brnkaní.
Ráno mě probudí podivný šramot. ,,Tomáši, spletl ses. Pavla je naproti.“
,,Ježiš Petro, promiň.“ Teď je mi líto, že Pavla někoho má a já si to zkazila.
Červenec nám nějak rychle utíká. Už zítra jedeme domů. ,,Dojdu se vykoupat,“ oznámím našim, když je práce hotová. ,,běž.“
K rybníku doběhnu, netáhne mě tam touha po vykoupání ale ségra s Tomášem. Obejdu rybník ..,Ahoj Petro, teď je ti to líto viď?“ Janči se neleknu vím, že tu byla přede mnou. ,,Je a moc.“
Stihnu to akorát Pavla akorát bere za kliku. ,,Nemusela jsi se schovávat já o tobě věděla.“
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 5. 3. 2008 17:13)
7.
Sotva se ráno vzbudím, mnu si ruce radostí, dneska máme s Pavlou Den D. ,,tak co noha?“ zajímá tátu. ,,Už dobrý.“
,,Tebe chytla noha?“ zajímá se s účastí Pavla.
Na obě jsme pozvaný k Páralům, teď je řada na mě. ,,Mami, já asi nepůjdu. Co kdyby mě ta noha, chytla po cestě?“
,,Co proti Páralovým máte? Nejdřív Pavla a teď ty.“ Mamka je shovívavější. ,,Tak si něco uvař .“ Před jejich odchodem si mě Pavla odchytne . ,,Co když se oběd protáhne?“
,,Beztak tě tam vezme. Počkám podle plánu.“
K obědu si udělám nudle s mákem a už se pomalu chystám k odchodu.
,,Jsi krásná Petro,“ vysekne Pavle poklonu. ,,Svěřím ti tajemství. Zamiloval jsem se do tebe.“ Rázem se odmiluješ, až zjistíš pravdu. ,,Taky tě miluji.“ Ve chvíli, kdy jí Norbert chce políbit, udě smluvený signál.
,,Ahoj Pavlo. Ahoj Norberte. To je radost vás takhle vidět.“ Ségra s Norbertem se otočí. ,,Proč ti ta holka říká Pav…“ Norbert ztuhne, jelikož si stoupnu vedle ségry. ,,která je Petra?“ Obě. ,,A která Pavla?“ Totéž. ,,Tak buď vidím dvojmo. Nebo jste…“
,,Dvojčata,“ nenecháme ho domluvit. ,,Petra a Pavla Jonášovi,“ představíme se. ,,Těší nás Norberte Párale.“ Norbert se otočí na patě a zdrhne nám z dohledu. Bezvadný!“ plácneme si dlaněmi a rozběhneme se za ním.
,,Mami, mami. Ona jsou dvě.“ Dáša vyvalí oči. ,,Kdo jsou dvě?“ Norbert se ohlédne. Petra a Pavla nebo dvě Petry nebo dvě Pavly.“ Našim cukají koutky. ,,my jsme dvě paní učetlo. Pro tebe Norberte. Jedna Petra a jedna Pavla.“ Padnu na lavičku a natáhnu bolavou nohu. ,,teda holky, takhle ho zblbnout chudáka,“ směje se mamka. Norbert vyleze z chatky. ,,Se kterou jsem vlastně randil?“, teď přijde jobovka. ,,S oběma. Pájo vracím a ty řetízek.“ Norbert se musí chytnou zábradlí, aby to s ním nešvihlo. ,,tohle je i na mě moc,“ směje se táta a všichni až na Norberta se k jeho smíchu přidají.
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 4. 3. 2008 16:28)
6.
,,Kdy?“ zeptám se před pokojem. ,,V úterý ve tři u rybníka, plavky si vezmi s sebou.“
,,Díky ségra.“
Ráno nás čeká šok v podobě naší třídní. ,,Dobré ráno děvčata, dneska s vámi jedeme na výlet.“
,,Vy jste dvě?“
,,Ne. Já a můj syn Norbert. Vy nevíte, že mám syna?“ Teď dělá vedoucího na táboře.“ Podívám se na ségru, která mrtvolně zbledne. ,,Mami, mě není dovře. Já s vámi dneska nepojedu.“ Mamka se na ní podívá. ,,Tak zůstaň tady, však to zvládneš.“ Obě si hluboce oddechneme. ,,Tak Pájo, užij si koupání v úterý,“ zazubím se a ona po mě hodí polštář.
,,Ahoj Petro, to jsem netušil, že se sejdeme tak brzo.“ To já taky ne a byl to pro mě docela šok. ,,Proč jsi mi neřekl, že jsi syn mojí bývalé třídní?“,,Já netušil, že jsi k ní chodila do třídy.“ Kdybys věděl co nevíš asi bys mě přestal milovat. ,,nebudou tě postrádat?“
,,ne. Můj oddíl si vzal Tom. Máti, hlavního vedoucího prosila na kolenou,“ řehtá se a já se k jeho smíchu přidám. ,,Máti, říkala, že tu má chatu i její kolegině a netušil jsem, že zrovna Táňa Jonášová to by mě opravdu nenapadlo.“ Mě taky nenapadlo, že jsi Páral.
Český Krumlov mě moc nenadchne s Pájou by bylo lépe, prohlídku absolvuji v zadu skupiny, abych se mu nemusela dívat do tváře.
,,Pavlo?“ zavolám na ségru. ,,No?“ když vidí můj výraz, je jí to hned jasný. ,,V úterý jdu k rybníku s tebou. Mám ho plný zuby Párala Norberta.“
,,Že by Petra dostala rozum?“ přikývnu a hned kujeme plány. ,,Normálně se posadíš na pláž, já budu schovaná v křoví. Až tě Norbert obejme, tak já vyrazím a pozdravím tebe i jeho.“
,,To jsou fakt ujeté nápady ale i tak tě mám ráda,.“
,,Já tebe taky.“
Večer u ohně se držíme u sebe, abychom si mohly šuškat plány. Naši jsou z toho div živý, že zrovna my dvě si tak skvěle rozumíme. Aby ne, když jsme dvojčata a máme ujetý nápady.
Usnu téměř okamžitě ale probudí mě prudká bolest v levé noze. No bezva, to už tu dlouho nebyl. ,,Mami! Tati!“
,,Co se děje Petro?“
,,Noha.“ Musím jí rozhýbat a promasírovat, máti se přihasí ještě s obkladem já můžu znova usnout.
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 3. 3. 2008 17:03)
5.
Naši na dnešek naplánovali výlet na hlubokou. ,,ještě, že ne na zítra,“ zasměje se Pavla. ,,Přišla bys o andě s Norbertem co?“ zasměji se. ,,Peťo, já mám strach. Co když na to přijde?“
,,Nepřijde. Stačí prohodit prstýnek s řetízkem a je to.“ Pája přikývne.
Na Hluboký si projdeme zámek i zahradu a vrátíme se na chatu. Pavla mi hned po dojezdu zmizne a já jí objevím až, když umyji nádobí v zahradní síti. ,,Co čteš?“
,,Šifru mistra Leoparda, doporučila mi jí Uršula. Kdy Norbertovi, řekneme že ho taháme za nos?“
,,Dočkej času.“
,,Petro, Pavlo oběd.“ Já sním půlku a Pavla se v obědě jenom povrtá. ,,Nejste nemocné?“ Ne, jenom padlé na hlavu. ,,Ne,“ zavrtíme hlavou. Předám Páje svůj řetízek a ona mě prstýnek. ,,Kam jdeš Pavlo?“
,,V..Ven,“ zakoktá. ,,Tak běž,“ počkám až se taťka zabere znova do knížky a vyrazím za Pavlou, slíbila jsem jím že jí budu na blízku.
,,Ahoj Petro, už jsem se bál že nepřijdeš,“ málem si kecnu do ostružiní, kterého je u záchodů spousta. Instruktoři začínají značkovat cestu. ,,Petro? Jsi tu?“ zajímá se ségřin hlásek. ,,Jo ale teď padej.“ Ségra mě poslechne. Ještě, že mají baterky, jinak bych cestu nenašla a svítit si světýlkem u mobilu nepřipadá v úvahu. Sotva otočí chvátám do tábora, abych tam byla dřív než oni.
,,Měj se Petro, zítra by jsme se mohli jít vykoupat co říkáš?“ rozloučí se Norbert, mé druhé já rozpačitě přikývne. ,,Norberte, promiň už musím jít. Táta bude zuřit. A taky že jo.
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 2. 3. 2008 16:59)
4.
Jelikož si naši i Pája v sobotu rádi pospí vyrazím do přírody sama. Brouzdám se ranní rosou, pozoruji probouzející se přírodu. Pobrouzdám se až k táboru, kde rozcvičuje docela pěkný kluk. ,,Norbe, ať jim nezakrní nohy,“ řehtá se Tomáš. ,,Jen klid Tomášku, těm tvým přidám navíc deset kliků.“ Kluci a holky z Tomova oddílu se zděsí ale pak si všimnou Norbertova smíchu a přidají se k němu. ,,Snídaně! Norberte, Luko, Jano a Tomáši. Vezměte oddíly a pojďte.“ Pocítím hlad a vrátím se do chatky.
,,Kde jsi byla?“ vyjede na mě taťka. ,,Projít se. To se nesmí?“ Pavla ukončí náš rozhovor, když se přikvačí v tričku na jedno ramínko co si koupila těsně před odjezdem. Mimochodem to tričko je růžový. Zaskočí mi chleba. ,,Páni a to jsi říkala, že ho nebudeš nosit, když je růžový.“ Pája si chleba bohatě pokape medem. ,,Petruško,“ jestli něco nesnáším tak je to právě oslovení Petruško.
Dneska se jdu vykoupat bez Pavly a hele fešák Norbert se svýma svěřencem. ,,Hele pěkná holka,“ pískne obdivně. ,,Kočko, jak se jmenuješ?“
,,Jsi nějaký zvědavý,“ setřu ho. Kdyby alespoň hloubě nežvanil. ,,Petra a ty?“
,,Norbert. Co se takhle večer jít projít?“
,,Proč ne,“ přikývnu.
,,Kdo to byl?“ osloví mě Pavla. ,,Norbert vedoucí z tábora. Dostala jsem nápad. Jsme dvojčata? Jsme. Co kdybychom se v randíčkách střídaly?“
,,Jsi blázen. Myslíš kvůli věrnosti?“ Přikývnu. ,,Do toho jdu,“ souhlasí nadšeně. ,,Dneska já zítra ty. Večer než půjdu spát ti řeknu kdy a kam.“
,,Ahoj Norberte.“
,,Ahoj Petro, už jsme si myslel, že nepřijdeš,“ vysloví obavu. ,,Neboj. Jsem tady.“
,,Dnes je krásný večer viď?“ Přikývnu, jelikož se mi nechce mluvit Norb je znalec. ,,Co si to takhle někdo zopakovat?“ zajímá se při loučení.“ ,,jasně.“
,,Tak zítra v pět v táboře.“
,,Kdy?“ zajímá Páju. ,,Zítra v pět v táboře.“ Pak zalezeme do peřin a usneme.
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 1. 3. 2008 16:55)
3.
Lančmít s bramborem už na nás čeká. ,,Máš ve vlasech rákosí,“ všimne si táta. ,,Jo to je z toho jak jsem řádily i pod vodou,“ zablekotám. Jdu si číst do zahradní sítě a dlouho si nečtu vyruší mě povědomý hlas. ,,Ahoj Petro nebo Pavlo.“
,,Petro. Pavla je v chatě,“ zazubím. ,,jinak. Ahoj Tome,“ mávnu mu na podrav. Tmavý mrak mě zažene do chaty. Tomáš si ho taky všimne. ,,Děti, pospěšte si nebo zmokneme.“
Pomůžu Páje utřít nádobí a pak si zahrajeme s našima sedmu a kanastu, pak si zalezeme do pokojů a čteme si a sledujeme provazce vody. Když přestane pršet rozhodneme se dojet si na večeři do vsi, jelikož na mokrým dříví oheň rozdělat nejde. Na kola je zima. ,,No tak to budu muset bez piva vydržet,“ zasměje se táta. Vyměním šortky za sukni a k ní si vezmu bílé tričko. ,,Mám já to ale fešandy,“ rozplývá se tatík.
Vyberu si kuřecí prsa na broskvích, Pavla zvedne oči v úžasu a objedná si totéž. Po jídle táta objedná pohár. ,,Co je?“ zareaguje Pája a já pokrčím rameny. ,,Všechno nejlepší Peťo a Pavčo.“ Oba nám hlasně popřejí, čímž na nás upoutají pozornost Pavča rudá jako rak a já si přeji být malinkatá jako špendlíková hlavička.
Na chatě nás podělí. Já dostanu zlatý řetízek a ségra prstýnek. ,,Je pěkný,“ usměji se. ,,Díky ségra.“
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 29. 2. 2008 16:32)
2.
Obejmu kolena a druhou se snažím opéct buřt. Nejsem k ničemu ani na tu kytaru jako ségra neumím. Zakousnu se do špekáčku a druhý přihraji Páje. ,,Dík,“ přikývnu Jedu vám takhle stezkou…zpíváme všichni až se hory zelenají.
Něco po půlnoci se ségrou rozloučíme a zapadneme do postele. ,,Dobrou Pavčo.“
,,Dobrou Peťo.“
Ráno mě probudí křik. Proč se zase hádají? Vykouknu z pokoje a ve stejnou chvíli i Pavla. ,,Co je?“ zamžourá rozespale. ,,Co já vím. Jdeme to zjistit.“
,,Co budeme jíst?!“ řve máma na tátu. ,,Nekřič Táno, vzbudíš holky.“ Mrknu na ségru, ta stěží přemáhá smích. ,,Ať slyší jakej seš nezodpovědném!“ Pavča se hryže do ruky. ,,Pojď Pájo, sjedeme nakoupit,“ usoudím a Pája se ke mně přidá.
V kuchyni nenápadně hrábneme do hrníčku a už nasedáme na kola a mizíme dřív než si toho naši stihnou všimnout.
Nakoupíme mlíko, rohlíky, máslo, paštiky, čaj, tavený sýry, cukr bez ostatního se zatím obejdeme a vydáme se zpátky.
,,Nejen že nenakoupí on i vlastní chatu nechá odemčenou pro zloděje nebo jsi tu dvoustovku propil?“ Je načase se přiznat. ,, Tu dvoustovku nevzal táta ale já. Nemohly jsme vás poslouchat, tak jsme sjely nakoupit,“ přizná Pavla. Máma ztichne. ,,Promiň Pavle.“
,,To nic Táňo,“
Jdu se vykoupat a Pavla se ke mně přidá. ,,Kdo by tě lovil, kdyby ti noha dosloužila.“ Neodpustí si poznámku. ,,Jsi blbá. Tu nohu mi operovali v šesti letech teď je mi o deset víc,“ upozorním jí. U rybníka nejsme samy, dětský smích se nese od lesa. ,,S tím se dalo počítat,“ směje se Pája. ,,Tak by mě vytáhl někdo z táborníků,“ přisadímn si a obě si smíchy kecneme na břeh. Jdeme blbnou do vody, ve chvíli, kdy se opalujeme zaslechneme dětský hlásek. ,,Tome, vetřelci.“
,,Tak na ně vybafneme Víťo.“
,,A co když na ně vybafneme my?“ mrkne na mě Pája. ,,Jo,“ kývnu jelikož jsme ze stejného těsta, než se tak Tomáš s Víťou dohrabou zmizíme v rákosí.
,,Teď tu byly a najednou jsou pryč,“ vrtí nad tím Tomáš s Vítkem, zatímco já s Pavlou pracně skrýváme smích. ,,Teď?“
,,Teď.“ Obě se vynoříme. ,,Bááááááááááááf!“ Vítek zbledne a vezme nohy na ramena. Obě se rozřehtáme. ,,No holky, doběhly jste nás,“ přizná se Tom. ,,Díky,“ zazubíme se a začneme se zbavovat rákosí a bahna. ,,Co je?“ zareaguji. ,,Vy jste…?“
,,Dvojčata,“ doplní ho Pavla.
CHATA LÁSKY
(Andel_Pane, 28. 2. 2008 16:30)
Petra je sympatická blondýna, s rodiči a svým dvojčetem Pavlou tráví horké červencové dny na chatě v Jižních Čechách. Při jedné táborové hře se obě přimotají docela nechtěně a Petra se seznámí s Norbertem docela sympatickým instruktorem. Petra vymyslí lest, aby zjistila jestli jí je Norbert věrný, jestli jí to vyjde…
1.
Nanosím do auta poslední tašky a uvelebím se na zadním sedadle vedle ségry. ,,Tak co holky dobrý? „shodně přikývneme, ještě aby ne když jsme dvojčata haha. To už se stalo tradicí, že na celý červenec jezdíme na chatu, pro Páju je to dobrý ale co já? Mě sport po operaci nic neříká, asi proto že jsem introvert a nabalila jsem si spoustu knížek.
Chata nás přivítá tradičně pustě ale i tak jsem se sem vždycky těšila. Tady mám přepych vlastního pokoje. Sotva táta odemkne dýchne na nás zatuchlý vzduch, zotvíráme všechny okna a vynosíme, zavazadla. ,,Tahej Pavlo,“ vyzve táta ségru s hlavičkou do lesa, bez hlavičky do luk. Ségra si vytáhne bez hlavičky a já se stěhuji do pokoje i se svou zátěží.
Na oběd nejsou lidi, takže vytáhneme kola a zajedeme s na něj do vsi. ,,Hele táborníci,“ všimne si Pája. ,,Chudáci,“ polituji je. ,,Máš recht Péťo, v takovým vedru se hnát někam ven.“
Dáme si všichni guláš a na zpáteční cestě se zastavíme, za mamčinou koleginí ze školy. ,,Jste se dlouho neviděly nebo co?“ Přidám se k tátovu smíchu a Pavča napodobí hlas učitelky ze základky. ,,Petro, je nepřípustné, abys se smála každé kravině.“ Řežu se smíchy, div nespadnu z kola.
,,Dášo,“ zavolá mamka. ,,Táňo.“ K našemu úžasu vyleze naše třídní. ,,O kom se mluvívá.“ Kouknu se na Pavlu a obě zrudneme. ,,Ahoj,“ obejmnou se jako by se neviděli léta a ne pouhý den. Pája vybuchne smíchy Dáša si svou poznámku nenechá pro sebe. ,,Pavlo, je nepřípustné, abys se smála každé kravině.“ To už řveme smíchy všichni.
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 27. 2. 2008 16:19)
10.Poslední směna
Při ukončení ranní si vezmu Aleše kousek stranou. ,,Co bys řekl tomu. Vyjet si na Macochu?“
,,Ve dvou?“
,,My dva a ještě moji kámoši a kámošky.“
,,To by nebylo vůbec špatné stejně nemám po brigádě nic v plánu.“
Jirka vytáhne babičku do zoo. A já si užívám sladkého lenošení. Zítra poslední odpolední a pak užívaní si týden na Macoše se svým klukem a kámoši. ,,Iveto, pojď se najíst.“ Smažený květák olíznu se předem. Zbouchám celou porci. ,,Tak tfuj tfuj dcero do posledního dne.“
,,Díky tati.“ Macochu skousli dobře.
Převléknu se a vydám se na plac. ,,Ahoj Ivetko,“ pozdraví mě Aleš. ,,Ahoj Alešku,“ usměji se. Jde nám to poslední den oběma svižně od ruky. Pan vedoucí se ani nestačí divit. ,,Jste opravdu šikovní oba. Pokud by jste měli zájem vzal bych vás i příští rok.“
,,Já určitě,“ nabídne se Aleš. ,,A ty Iveto?“
,,Já se rozmyslím a ozvala bych se vám.“
,,Ale rozmýšlej rychle já ti místo nebudu držet věčně.“ S tím souhlasím.
Mezi hosty napíši SMSku domů. Odpověď mi přijde záhy To neni spatny napad. Znovu si vydelat prasulky ber to. Tatík je veselá kopa. ,,Pane Rychlík, já to tedy beru.“
,,Výborně Iveto,“ Aleš mě políbí.
Přijdou nejenom Andy,Dajča, Petr a Jindra ale i Elen se svým přítelem Igorem. ,,Jdeme domluvit tu Macochu. Přidáte se teda?“
,,Jasně,“ odpovím i za Aleše. ,,Vyhovovalo by pondělí?“
,,Jasně. Co říkáš Aleši?“
,,To zní jako dobrý nápad.“ Tak s přestávkami vymýšlíme co na čundru podnikneme. Skvěle se u toho bavíme. Bar si musí myslet, že jsme se zbláznili. Když donesu celá vyřehtaná pivo jednomu klukovi nechá se slyšet. ,,To jsem rád, že se tu pivčo, čepuje a nosí s úsměvem sem budu chodit.“ Aleš co to zaslechne má dost a musí se začít řehtat znova. ,,Jestli to bude mít cenu,“ ozve se Patrik a přidá se k našemu smíchu společně s Romanou.
,,Ty trička mi doneste třeba zítra to je jedno.“
,,Nechat si je nemůžeme že ne?“
,,Ne.“ Pan vedoucí se rozesměje s námi. ,,Zítra ho tu máte,“ slíbím svatosvatě.
Ráno nasednu na kolo a vydám se k Rychlíkovi s tričkem a zástěrou v igelitce vyprané a složené. ,,Ahoj Romčo, ahoj Páťo, kde najdu vedoucího?“
,,Že se ptáš Iveto,“ rozesměje se Patrik. ,,To já je tak, však mě znáte.“
,,No právě. Budeme se těšit příští rok.“ Slibují mi. Zaklepu na dveře s cedulkou VEDOUCÍ a vejdu do kanceláře. ,,Dobrý den.“
,,Dobrý den Iveto, neseš mi tričko viď?“
,,Ano.“
,,Děkuji. Smlouvu na další prázdniny přijď podepsat až tak nějak v lednu ano?“ Přikývnu a vyjdu z kanceláře. ,,Co to bude?“ ujme se mě Patrik ,,Pivo.“ Patrik mi ho naučeným grifem natočí a na čepičce si dá zvlášť záležet. ,,Prosím.“
,,Díky,“ poděkuji a rovnou mu strkán padesátku. ,,To je dobrý,“ zarazím ho, když mi chce vrátit. ,,Díky.“
,,Tys mi přece taky nechával tučný dýška ne?“
,,To máš pravdu,“ zasměje se. ,,Rozděl se s Romanou. Já se taky vždycky dělila s Alešem.“
,,Tvé přání je mi rozkazem princezno.“ Ale to už dojde Aleš a sedne si vedle mě. A oba se políbíme. ,,Nekoukej na ně,“ osopí se na něj Romana, nemít Alešův jazyk v puse, snad bych se začala i smát. Takhle musí smích počkat, Aleš je důležitější.
Konec
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 26. 2. 2008 16:55)
9. Blbá sranda
Ráno přijede babička. ,,Ahoj Jiříčku,“ vítá se s bráškou. ,,Ahoj Ivetko.“
,,Ahoj babi,“ zazubím se zpod peřiny. ,,Nepřetěžují tě moc na té brigádě.“
,,Vůbec ne babi.“
,,Je to vidět, jenom záříš.“
,,Mami,“ ozve se nadšeně mamka. ,,Markéto,“ vítají se až se táta musí smát. ,,Ahoj Mojmíre,“
,,Dobrý den maminko.“ Pak se všichni společně nasnídáme. Pomůžu babičce s přípravou oběda a hned po obědě vyrážím. ,,V kolik se tam vrátíš?“
,,Něco po půlnoci babi.“
,,Božíčku, to jí necháte?“
,,Jo mami, ať si vydělá.“
Makáme s Alešem jako sehraná dvojka až nás pan vedoucí nestačí chválit, jací jsme šikovní. ,,Ahoj Aleši,“ pozdraví ho jeho kámoš Radek. ,,Ahoj Radku, co si dáš? Iveta, to ráda splní viď?“
,,Si piš, náš zákazník, náš pán,“ zazubím se. ,,To je dobře. Tak jedny malbora a kafe.“
,,Překapávaný nebo turka?“
,,Turka.“ Vyhovím Radkovu přání, z mucisboxu ze ozve hlas moderátora. Nyní zahrajeme pro slečnu Ivetu Pavlákovou co pracuje v baru u Rychlíka píseň Voda čo na drží nad vodou od Aleše. Zarazím se div mi pivo nepřeteče. S touhle písničkou mám spojený první sex s Alešem. Když dojde Aleš k baru pro nášup neváhám bar obejít a políbit ho přede všemi. ,,Děkuji,“ poděkuji mu se slzami v očích. ,,Nemáš zač. To já rád.“
Převleču se, přehodím kabelečku a stisknu kliku ale dveře nechtějí povolit. Někdo mě tu zamknul. ,,Halo! Je tam někdo?“ Buším na dveře vztekle. Co si počnu? Klíče jsem nechala venku omylem asi nikoho nenapadlo, že by tu mohl někdo ještě být. Moment za sebou slyším dýchání, jako by tu někdo byl. A za dveřmi taky. ,,Aleši? Jestli jsi to ty tak neblbni a otvírej.“
,,Ten tvůj blbeček už je dávno pryč,“ ozve se za mnou známý hlas a mě vyskáče husí kůže. ,,Neblbni Pavle,“ otočím se. ,,Co tím sleduješ?“
,,To je pomsta moje milá.“ Pomalu ke mně přijde a políbí mě, rychle se vzpamatuji a jednu mu vlepím, chci se bránit ale on už se mi doluje pod sukni. ,,Já nechci! Pomoc!“ Pavel mi zakryje pusu a honem hledá čím by mě umlčel úplně, zrak mu padne na zástěru, co si Romana neuklidila. ,,Né!“ bráním se. Pak do mě pronikne přes Romčinu zástěru nemůžu ani křičet. Dělá mi to do samého vysílení mě samotné, teprve ve chvíli, kdy se únavu sesunu na studené linoleum mě nechá, poslední co slyším jak říká. ,,Alice, zamkni.“
,,Iveto?“ nakloní se nade mnou Romana. ,,Romčo?“ zvednu se malátně. ,,Co se stalo?“
,,Můj bývalý se mi pomstil, zamkl mě tu s jeho přítelkyní a znásilnil.“
,,Pojď!“ vezme mě za ruku k telefonu. ,,Uděláš to ty nebo já?“
,,Tak já,“ vzlyknu. ,,Neřvi.“ Vytočím číslo na policii, vysvětlím jim situaci, nadiktuji jim adresu Pavla. To už se k Rychlíkovi přiženou rodiče i s babičkou. ,,Kde jsi byla celou noc?“
Podívám se na Romanu, Patrika i Aleše. ,,Pavel mě tu v šatně pro zaměstnance znásilnil.“
,,Bože můj dítě,“ objeme mě mamka. ,,Polici už jsme zavolali paní Pavlásková,“ uklidní mamku Romana.
Pod dozorem rodičů odsloužím na brnkavých nohách ranní. ,,Šikovná holka,“ pousměje se taťka, když mu natočím pivo. ,,Víte Aleši, mysleli jsme pro naší Ivetu, někoho milého a hodného. Zdá se, že jsme s Pavlem šlápli vedle.“
,,Já vím dám na Ivetu pozor.“ To naše částečně uklidní.
SLZA ZKLAMÁNÍ
(Andel_Pane, 25. 2. 2008 16:53)
8. Tichá směna
Rychle se v šatně převleču. ,,Ahoj Romčo,“ pozdravím jí, když se míjíme v chodbičce. ,,Ahoj Ivet, co jste si s Alešem udělali? Sedí na baru a tváří se smutně.“
,,To je naše věc.“
,,Tak promiň,“ stáhne se. ,,Ty promiň,“ Romča se pousměje,
,,Ahoj Iveto.“
,,Ahoj Aleši, buď tak laskavý a nemluv na mě. Dneska jdu na plac, jen abys to věděl.“
,,Co jsem ti udělal? Na plac v pátek to jsi dobrá.“ Ukážu mu kde ho mám a on se se mnou přestane bavit.
,,Jé Iveto ahoj ,“ pozdraví mě hlouček u stolku. ,,Ahoj Dájo, Petře, Jindro a Andy. Co to bude?“
,,Jedno pěnivý, každému.“
,,Co občanky máte?“ Moji spolužáci se rozřehtají. ,,Chodíš s námi do třídy a nevíš kolik nám je?“
,,Vím,“ přidám se k jejich smíchu. ,,Čtyři piva,“ zahučím u baru. Aleš mi je přihraje a já je odnesu spolužákům. ,,Na jak dlouho to tu ještě máš?“
,,Ještě tři dny.“
,,Co budeš podnikat v srpnu?“
,,Budu se nudit doma.“
,,Neblázni Iveto, pojeď s námi na Macochu.“ To zní lákavě. ,,Tak jo,“ souhlasím.
,,Vy!“ vybafne na Aleše u baru jakýsi pán, až mi málem spadne tác s kofolami. ,,Co já?“
,,Nalil jste mé nezletilé dceři alkohol.“
,,Iveto!“
,,Na mě se nedívej zrádče,“ zašklebím se. ,,Kdy to bylo pane?“
,,Předevčírem.“
,,Tos čepoval ty,“ zazubím se. ,,Ale ty jsi roznášela.“
,,To je sice pravda ale já chci po všech občanky. Leda bys to Alešku udělal v době, kdy jsem měla ten telefon.“ Odvlním se na plac, jen ať si s ní co si zavařil. ,,Takové elegantní kroky. Fíha,“ pískne obdivně zrzek co vejde do baru. ,,To bych si nechal líbit. Co kočko, neužijeme si?“
,,Zapomeň frajere,“ zazubím se.
Něco před čtvrtou se do baru nažene houf děvčat jak si říkají čtyřicátnice. A já lítám s kafíčky, minerálkami. Sesypu se na bar vedle Aleše. ,,Jedno pěnivý Romčo,“ objednám si u ní. ,,Mě kofolu,“ objedná si Aleš. Romana nám přihraje objednaná nápoje. ,,Můžeme si spolu promluvit?“
,,Je o čem?“ zajímám se. ,,Je.“ Romana s Patrikem se po nás podívají. ,,Tak dobře,“ přikývnu.
,,Tak se převleč a já na tebe počkám venku,“ přikývnu. Rychle ze sebe shodím firemní tričko a zástěru a vyjdu za Alešem ven. ,,Proč jsi včera utekla?“
,,Nemohla jsem se dívat jak jsi tam se mnou a se svou bývalku.“
,,S Kristýnou už nic nemám přísahám. Miluji jenom tebe.“ Na důkaz pravdivosti se políbíme. ,,Promiň.“
,,Nic se neděje. Dneska tě vzít k nám nemůžu, jsou tam naši.“
,,Stejně by nic nemohlo být. Dostala jsem to.“
,,Aha. Ale zmrzlinu můžeš ne?“
,,Tu jo.“ Zajdeme si na ní k Brichtům, kam taky jinam, nejvyhlášenější cukrárna ve městě. Pak mě Aleš doprovodí domů a svět má opět růžové barvy. Před usnutím ještě na to vzpomínám.
KRAJ SVĚTA
(Andel_Pane, 14. 3. 2008 16:09)